Petrohradské PADání 2008: fotoseriálek

Přinášíme slibovaný fotoreport z Petrohradu, kde proběhl boulderingový závod na přírodních kamenech – Petrohradské PADání.

Představení Žluťáka Kindervajíčka

Jak jinak, než začít report intrem o nezvyklé káře. Je to tak asi u nás na EuroClimbingu už zvykem, viz nedávný ártikl z Cereda.

Busík Žluťák pobere s jednou bouldermámou tři persony (Honza Culek, Zdenda Suchý a Jakub Měkota), tři stany, tři spacáky, tři cdéčka a tři tatranky značky Boulder-Horalka.

Na dálnici jsme při sto dvaceti per hour nabrali časovou rezervu, ale přijíždíme stejnak trošku pozdě. Předpokládané jesenické zkratky nebyly zkratky.

Petrohradské náměstí. Zaregistrovalo se tu snad 244 bouldristů.

Petrohradský had

Editoři z Lezce.cz. Standa Holec leze, Libor Tvrdík chytá.

Nejprve jsme začli lézt na louce. Okusili jsme zde pár lehčích bouldrů a hlavně jsme si museli zvyknout na místní extrémně hrubozrnou žulu.

Culda ve Škvarkově hraně 6B+ na Puklína

Zdeněk Suchý v boulderu Volejte řediteli 7A+ na Kout

Číža v boulderu Volejte řediteli 7A+ na Kout

Richard Nyéky v 7B high-high-highballu. Chytá ho Luky, který pak ošetřoval Čibiho kvůli vymknutému kotníku.

Při přechodu od louky k centrálu jsme potkali Dlabise. Papouš mu pak večer v hospodě řekl: „Dlabisi, ty jseš mediální hvězda juroklajmbingu! :-))“

Dlabis se rozehřejvá v pěkném šestkovém traverzu.

Padání navštívil i borec z Japonska. Nyní ale pracuje ve Vídni, takže to zas tak daleko neměl.

Dominika Dupalová vyhrála soutěž „Sběrač“ mezi ženami. Přelezla 28 boudrů za jeden den!
Foto: Vojtěch Vrzba

Ondra Beneš v pěkném 7b

Black Mamba Zuzana Ulrichová zkouší béčko.

I Vrchlabí přijelo v hojném počtu. Luboš Mázl v 7b.

Lubo

Tomáš Strnad vyplazuje jazyk :-)

Tomáš Strnad ve výlezu béčka. Chytá Lubo a Kuba Hlaváček.

Jíťa Majzlíková to všem chlapským pardálům nandala. Takhle se to leze!

Jooo, je to tam! Pěkně Jíťo, pěkně!

Filip „Papouš“ Křivinka při kosení Nejasné zprávy 4 na Puklína.

Filip „Papouš“ Křivinka o Petrohradském PADání:

Pan vydavatel EC si u mě objednal pohled na Petrohradské PADání 2008 pohledem softmůvrolůzra. Úvodem musím předeslat, že moje hlavní vjemy z víkendu, kdy PADání proběhlo, jsou spíše vlastivědné.

Pokochal jsem se ztepilými stromy za petrohradským blázincem, žulovými valouny, výletem do karlovarské nemocnice, megaduby, gloriety, altánky a pavilonky v nejstarším anglickém parku v Čechách (u zámku Krásný Dvůr), Schillerovou rozhlednou v Kryrech a historickým centrem Žatce. Tam všude nás putování na a z PADání s Manažerkou zavedlo. S vlastivědou to bylo OK, s lezením ale docela prekérka.

Na PADání jsem byl poprvé a cíl byl jasný: prokousat se čtyřkou s mírným pošilháváním po nějaké pětce. Výsledek: některé čtyřky šly ztuha, některé vůbec, na pětku vůbec nedošlo. Zkraje jsem se rozčiloval, že je klasa špatně nastavená a moc tvrdá. Posléze jsem si uvědomil, že je to onen havlovský vzek ošklivky, co kouká do zrcadla a myslí si, že za její nehezkost může zrcadlo. Čtyřky na Petrohradě jsou prostě na mě těžký, resp. já jsem na ně těžkej a slabej.

Čtyřkové menu:

Top hop 4 na Topa – jednokrokovka, vyšší postavy mají výhodu.

Hrudníček 4 na Bustu – pěknej rovnací bouldr, ale s otázkama, zda si ho zapsat nebo nikoli. Spára se brát nesmí, sopl vpravo jo? Dolejzá se na vršek?

Radost 4+ na Bustu – oplácávání hrany, marné pokusy.

Struktůry 4 na Bustu – za ty jebky nahoře se bachor nedal zvednout

Březová hrana 4 na Březový háj – moc pěkný, položený, technický

Ementálek 4 na Puklína – krajinotvorný, ale těžký a zelený.

Nejasná zpráva 4 na Puklína – položený po jebkách, docela lehký

Tři dýlky 4 na Puklína – docela vysoký (vtipnej název), ale pěkný. Na vrcholový krok z dunivého madla do rajbasových mechů jsem si netroufnul. Úprk po větvi přilehlého buku.

Bobrovčička 4 na Bobra – lahodnej skok

Hadí spárka 4 na Jóžina – pěkný, ale na vrchu byly fauny a flóry, proto radši návrat na zem

Děvečka s jetelem 4 na Otesánka – krásnej 4 m sokol s rajbasovým dolezem. Z rajbu jsem se ale radši slezmo vrátil. Čibi to neudělal a vrátil se taky, ale par avion. Mírně si podvrtnul nožku a jelo se do varskýho špitálu.

Prima večírek ve skanzen – kempu v Jesenici jsme ale stihli. V neděli jsme pak plouživou cestou s výše zmíněnými zastávkami dojeli domů. V zádech mě bolelo, ve zbytcích bicepsů mě píchalo. Příště ale pojedu zase.

Berounský drtič Radek Svoboda. Foto: Vojtěch Vrzba

Dlabis sbírá béčka :-).

Adam Ondra leze Achymistu 8A v sektoru U ohniště, chytá Jarda Maršík. Adam přelezl na Petrohradském PADání např. 6 boulderů mezi 8A a 8A+

Naši dva největší borci – Adam Ondra a Tomáš Mrázek.

Rosťa Štefánek ukázal, jak jsou silné jeho prsty (2 x 8A+, 2 x 8A), a obsadil 2. místo.

Tomáš Mrázek skončil na 3. místě.

Nelly Kudrová. Její patkový um je někdy úplně neskutečný.

Nelly

Adam Ondra v něčem hodně těžkém.

Nelly Kudrová nakonec obsadila pěkné 2. místo. Foto: Vojtěch Vrzba

Katarína Fickuliaková vyhrála Petrohradské PADání mezi ženami.
Foto: Vojtěch Vrzba

Závody to byly prima. Mnoho kamarádů, pěkný bouldery, dobrá kapelka a hlavně pěkný počásko. Možná jenom škoda, že nebylo finále jak na Hudy Boulder Cupu na Modříně. V tomhle měl Modřín moc a moc navrch – bubínky při finále, hecování, publikum a onsajty AO. Mnoho lezců se přijelo podívat na borce typu Adam Ondra a Tomáš Mrázek a takhle je pořádně neviděli.

Neděle

V neděli už nebylo moc kůže a sil, tak jsme navrhli prozkoumat i jiné sektory na Petráči. Vybrali jsme si sektor Brána.

Zdenda Suchý v ňákém pěkném 7A.

Nejvíce nás zde asi zaujmulo jedno pěkné 7A. Převis je lehký, obtížný je krok z dobré lišty v kolmé stěně. Chce to hodně morálu a dobrý chytače.

Bouldrista z Polska.

Odpoledne jsme už byli bez sil a kůže. Doděláváme se na 6Béčku, kde je zajímavý zved přes krystal.

Boulder Zdendu poťěšil!! A o tom to lezení vlastně celý je!

Článek s výsledkama najdete ZDE.

Text: Jakub „Miki“ Měkota
Foto: Jakub Měkota (neoznačená fota) a Vojtěch Vrzba