Hory, láska i prokletí

Hory a lezení je jediná věc v mém dosavadním životě, kterou jsem si opravdu jistej! Tahle cesta, ač není zrovna zametená, si razí dráhu životním časoprostorem s dosud nepoznanou jistotou. S jistotou těžko uvěřitelnou vzhledem k tomu, že ten cíl v dálce je stejně tak nejistej a neurčitej, jako jímavej a krásnej. Tak pojďte taky, s klapkami na očích plnit své sny, tam někde uvnitř na to máte!

Hory, pro někoho nic neříkající hromady kamení, pro někoho místa, do kterých po celý život vkládal svou veškerou vášeň, ale i sílu a touhu, ač často nenaplněnou. Lidé, kteří se naučili (nebo už to měli v sobě?) vnímat řetězce rozeklaných štítů po svém. Lidé, kteří se horami nechali inspirovat a na vlnách vlastních sladkých představ opouštěli šedý svět starostí a rutiny a zamířili nekompromisně do hor. Lidé, kterým bylo houby po všech společenských konvencích, sociálních jistotách, spotřebě a lopotěním se po hmotných statcích. Před očima měli své vlastní sny, a hlavně v ně věřili a nenechali si je vzít! Někteří došli daleko, někteří ještě dál, ale hlavně žili tím nejopravdovějším a nejplnějším životem, fyzicky, emocionálně i duchovně.

Kdo z těch, kteří už okusili volání a vábení hor, prožili už východ i západ slunce na horách, ten nekonečný boj noci s rozedněním, viděli štíty barvící se do ruda, zurčící potůčky z tajícího sněhu, bojovali ve stěně a zakusili ledové pohlazení noci, kdo z nich by se nechtěl také zařadit do té řady jmen, do té vybrané společnosti šťastných?

Jdeš sám tím neskutečně prudkým hangem, pod boty skřípe přemrzlý sníh a před tebou roste ta tvoje Stěna. Nabývá obludných rozměrů a kdesi nad hlavou zase jednou vítězí den nad nocí, světlo nad tmou. Štíty všude okolo se pnou vysoko k nebesům a na samém vrcholku se třpytí poslední zbytky sněhu, zase už olizované slunečními paprsky.

Ty hory okolo už miliony let vzdorují přírodním živlům, tak jak to teď zkoušíš i ty. Jenže ony stále hrdě stojí a jen tak se nevzdají, mezitím co ty se choulíš v bivaku a foukáš do žďáráku svůj teplý dech. Takže konečně víš, jak malinkej vlastně jsi! A tam dole, ten ledovec, ten už taky sakra něco pamatuje a důstojně sjíždí dolů údolím… Oči kloužou tím nekonečným prostorem a hlava se točí (únavou nebo úžasem?).

A pak někde vysoko na štandu dostaneš konečně ten pocit: už dobře víš, že jsi tu správně, že patříš právě sem, prostě cítíš, že jsi ve správnej čas na správným místě. Jakoby jsi zrovna dosadil do mozaiky poslední perfektně pasující díl. A taky víš, že už v tom vězíš až po uši, v horolezectví. A otěže svýho života právě v tuto chvíli třímáš pevněji než kdy dřív, a nikdy už je nechceš popustit.

Vylezeš poslední délku té mrazivé severní stěny, dotknou se tě první paprsky a ty cítíš ten vděk. Nevíš, komu být vděčnej. Horám, sobě, nebo prostě osudu? Jsi vděčnej, že jsi zas tady, v místech nejmilejších a děkuješ, že můžeš zas a znovu sledovat to divadlo, co hraje svět a režíruje sám život. A když se zamyslíš, pochopíš, že i ty v něm máš právě tu svou roli. Jaká je je vedlejší, stačí, když se líbí jen a jen tobě.

Hory ale nejsou jenom to, je to třeba i nekončící kolotoč stesku, doma po horách, v nepohodlí a pod tíhou odpovědnosti v horách zas po domově. Je to i mučivá povinnost napřed vydělat prachy a teprve potom zas vyrazit. Jak jen k čertu z toho ven?! To ještě asi nikdo nevykoumal. Začal jsi s feťáctvím, počítej s absťáky… A přitom všem někde daleko vzadu v hlavě, v zaprášené skříni podvědomí, neustále tušíš, že hory si svou daň umí z vteřiny na vteřinu setsakra tvrdě vybrat, že neodpouští a nezapomínají. Když se jim jednou upíšeš, už nenalezneš cestu zpět (tu ale většinou nikdo z nás nehledá).

A pak přijde ten den, kdy tak i tak budeš muset zaplatit. Ale ty na to už budeš připravenej. Budeš sedět v houpacím křesle, mít už šedivé vlasy a tušit, že úrazy, dřina a nespočet těžkých nocí se projeví. Pravděpodobně budou i ty proklatý kapsy prázdný. Ale ve své hlavě budeš hledat jak ve špíži těch nejlepších vzpomínek.

Až zavřes oči, budeš vědět, že to stálo za to. Svůj čas jsi dobře využil…

Švihy
svihyibuam.estranky.cz