Prvomájová Monte Koza

… že si  uděláme radost  a zopakujeme povedené  lezení  z  roku  2010 na Kozí  vrch, jsme se se Světlanou Pavlátovou  domlouvali  už  začátkem tohoto roku. Byl první květen lezení čas, tak  co jej nestrávit na Kozáku. První  květnové  ráno jsme nabrali několika hodinové  zpoždění, neb Filipojakubská  noc nám dala kapánek zabrat, byla bujará a dlouhá.

Místo v deset vyrážíme v nejteplejším čase v pravé poledne směrem k Monte Koze. Parkujeme přímo pod Kozím vrchem. Sbalíme jeden batoh, jedno lano, pár karabin, nějakou smyčku a hlavně vodu a vyrážíme strmým suťoviskem k  nástupu k první cestě. V plánu máme vysápat  jak cestu „Královská vyhlídka“  za V, tak  i  novou cestu od  Karla Běliny, prý krásná odjištěná pohodová cesta za pouhých V „Alkalická reakce“ (proč alkalická jsem pochopila ihned po vlezu do cesty).

…krásný –  společný úsek cest Zlatý důl a Královská vyhlídka

Po 30 minutovém výšlapu sutí jsme u nástupu k první cestě, necháváme ležet batoh a lano pod nástupem a jdeme  zjistit, kde začíná nástup k již  zmiňované nové cestě Alkalická reakce. Dáváme se v pravo od nástupu ke starým cestám, cca 10 minutu šplhu v suťovisku podél masívu nacházíme dva nýty k nové cestě. Na první pohled vypadala povedeně, domlouváme se, že ji dáme podle toho jak nám to v první cestě půjde.

Scházíme k batohu a lanu, nasoukaváme se do sedáků a jdeme na to. Je krásně, sice horko, ale fouká vítr, lezení si  náramně užíváme, fotíme, jistíme, fotíme, lezeme, fotíme, modeling. Občas nějaký ten kamínek zasviští, ale nic dramatického. V knížce zjišťujeme, že máme jako jediné prvomájový výstup na Monte Kozu. Co jsem tak slýchávala, tak občas bylo 1.5. na Kozáku veselo.

a…knížka…jupí, prvomájový výstup je náš, kam se hrabe hore zdar

Dolejzáme Královskou vyhlídku a povzbuzeni pohodovým lezením si děláme chuť na novou libůstku od Bělouše, trocha kochání z vršku a uháníme po hřebínku do lesa, kde se dáváme v pravo a zase suťoviskem sestup k  nástupu cesty Alkalické  reakce.

Začátek i celá cesta je výborně odjišťena, ale!! nějak mi dochází úsměv. I jistící Světlana ztichla, sice odjištěno, ale co  krok tak to na dvakrát, párkrát mi zůstak chyt v ruce, tak nepanikařit a rychle najít náhradní …veselo…Válečně pokřikuju na Světluš, kryj se… kámen … kryj se .. hlína .. kámen… povel uteč naštěstí neposlechla.

Druhá délka Alkalická reakce

Nějak  se dosápávám ke kruhu s knížkou, kde musím na chvilku uklidnit vyklepané  ruce i nohy, a přesvědčit sama sebe, že je to  vlatně parádní  cesta. … jo a Bělouš , tak  ten dostal  jmen! Dobírám Světlanu, kterou  jsem u  kruhu  málem nepoznala, v obličeji  měla tak náklaďák prachu, musím se jí  omluvit, že jsem se jí smála a smála a smála…asi  stres.

maso Alkalická reakce …V …kruh a knížka

V knížce objevujeme jen jediný zápis a to Karlův z prvovýstupu, takže máme se Světkou druhý výstup a první  přelez … zapisujeme se a hloubáme kudy dál. Obě se uklidňujeme, že už  to musí být lepší. No nebylo, šutry lítají pořád, ale já to nějak prostě vylezla. Když  jsem na druhém štandu, fotím Světluš v druhé délce. Sice nadává, že mám jistit, že je to strašný, já jistila i fotila, tak nějaká památeční fota máme. Poslední délka je celkem normální, dolez je v trávě. Na vršku dal Karel dva dobíráky, jak já vám byla ráda, že je už  konec. Když dolejzá Světka, tak to křičí za mě „Jsme zachráněný„… a měla pravdu. Ještě nějaká ta fota ušmudlaných modelek na vršku a tradá na pívo, neb dneska si ho opravdu zasloužíme.

..kdo je čistší???

p.s. ptala jsem se svého kolegy, který je původním povoláním učitel  fyziky, ať mi jednoduše popíše, co že je to ta alkalická  reakce: „No, to  je takový to bílý svinstvo, když  Vám vytečou baterky“ … a tak se cesta jmenuje opravdu správně.

pozn. redakce: další stopy obou aktérek na Kozím vrchu před lety zaznamenány ZDE

topo cesty Alkalická reakce (2. a 3. délka (první ve stromech))

• Kozí vrch je výrazný skalnatý vrchol na levé straně Labského údolí nad Neštědicemi, mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Jedná se o vypreparovaný lakolit budovaný tefritickým znělcem s vysokým obsahem sodíku, vápníku a hořčíku. Vznikl pronikem třetihorního vulkanitu druhohorními vrstvami slínovců a vápnitých jílovců. Morfologicky je dobře patrný sesuv z ledna roku 1770 na severozápadním svahu kopce, jímž byla zasažena osada Veselí. Dnes je celý kopec chráněn jako přírodní rezervace o výměře 36,9 ha, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 147 do 380 metrů. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1983. Jeho posláním je chránit vzácné druhy rostlin – lomikámen latnatý, bělozářka liliovitá, tařice skalní, třemdava bílá, koniklec luční český, zlatohlávek obecný, lilie zlatohlávek nebo plamének přímý. Nejhodnotnějšími částmi území jsou skály a částečně zpevněné sutě. V lesích převažují duby, habry, babyka, jeřáb a borovice.