Dne 3.6.2010 proběhlo jednání zástupců Českého horolezeckého svazu se Správou Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Na programu byla příprava změny podmínek pro provozování horolezectví v Tisé. Konec lezení to nebude, prvovýstupů možná ano.
Správa CHKO LP jeví v poslední době o horolezectví na svěřeném území nebývalý zájem. Tento graduje u snahy vtělit Saská pískovcová pravidla do norem ochrany přírody, upravujících lezení na českých skalách. A to i přes to, že se česká i saská pravidla vyvíjela, ač se stejným původem, odlišně. Rozdíly můžeme nalézt nejen v přístupu k používání magnézia, ale mj. i ve způsobu provádění prvovýstupů nebo vzdálenosti nových cest.
Že o rozdílu v pravidlech ví lezci spolků obou zemí lze sledovat na schůzce předsedů OVK LP a SBB, jejíž včerejší výsledek vzájemnou akceptaci potvrdil. Více zde.
Dle důvěrných, ale neověřených informací by se infiltrace neměla týkat horolezeckých průvodců, ty by nadále mohly vycházet i v češtině.
Rozpaky v Tisé
Zápis z pracovního jednání týkajícího se připravovaného přehlášení PP Tiské stěny
Datum a místo konání: 3.6. 2010, Děčín, sídlo Správy CHKO Labské pískovce
Účastníci jednání: SCHKO – V. Kopecký, K. Stein, J. Tutková, Š. Hofmeister; ČHS – B. Valentová, J.Rosol
Jednání se uskutečnilo s cílem předjednat podmínky, za kterých bude možno provozovat horolezectví v PP Tiské stěny poté, co bude provedeno přehlášení tohoto zvláště chráněného území.
Zástupci správy CHKO informovali ČHS o záměru provést do konce roku 2010 přehlášení PP Tiské stěny, a to proto, že nyní platná vyhláška č. 3 z roku 1996, kterou byla tato přírodní památka zřízena, neumožňuje dostatečnou ochranu tohoto území. Nutnost účinnější ochrany PP Tiské stěny je vyvolána tím, že území je dlouhodobě velmi intenzivně využíváno, což má na jeho stav některé negativní dopady. Situaci by mělo řešit nejen nové nařízení, které umožní lépe stanovit bližší ochranné podmínky, ale také plánované revitalizační práce.
Obě strany se shodly, že z právního i věcného hlediska je vhodné řešení, kdy ve vyhlašovacím právním předpisu bude uvedeno, že provozování horolezectví je možné na vyhrazených místech a se souhlasem Správy CHKO Labské pískovce. V návaznosti na toto nařízení bude na základě žádosti ČHS vydáno rozhodnutí, které provozování horolezectví umožní a stanoví podmínky, za kterých bude možno po skalách lézt. Vydání nařízení i následného rozhodnutí se předpokládá během zimy, takže by nemělo omezit lezeckou sezónu.
Správa CHKO dále informovala, že má zájem v nařízení řešit také problematiku provozování hromadných akcí, komerčních akcí a jízdu na kolech, tj. aktivity, které se mohou dotýkat i horolezců.
Zástupci správy CHKO uvedli, že mají v úmyslu provozování horolezectví v PP Tiské stěny povolit, ale upozornili, že vzhledem k negativním dopadům dosavadního intenzivního využívání tohoto území je třeba počítat s některými omezeními. V návaznosti na to byly předmětem další diskuse konkrétní podmínky, za kterých by mělo být možné lezení v PP Tiské stěny:
- Obě strany se shodly, že v PP Tiské stěny budou dodržována standardní pravidla týkající se ochrany přírody (pohyb po vyznačených cestách, neničení půdního a rostlinného pokryvu…) a samozřejmě Pravidla lezení na pískovcových skalách v Čechách.
- Obě strany se shodly, že v oblasti je nutno akceptovat podešťový limit, který byl předběžně stanoven na 24 hodin, s tím, že ČHS zajistí informování lezecké veřejnosti o aktuální situaci prostřednictvím webu a pokud možno i u vstupu do skal.
- Pokud jde o používání magnézia, zástupci správy CHKO vyjádřili názor, že nejen v PP Tiské stěny, ale v celých Labských pískovcích na české i německé straně by měla platit stejná pravidla, a v této souvislosti se vyslovili pro zákaz magnézia. Vzhledem k tomu, že zástupci ČHS preferují akceptování platného znění pískovcových pravidel (tj. povolení Mg od stupně IXb), byla tato otázka ponechána na další jednání.
- Na další jednání bude ponechána také otázka prvovýstupů, neboť správa CHKO zvažuje několik variant (jako krajní variantu úplný zákaz prvovýstupů), zatímco ČHS prosazuje povolení prvovýstupů s tím, že prvovýstupy bude schvalovat OVK Tisá. K diskusi jsou i jiné varianty, např. zákaz prvovýstupů ve vybraných lokalitách, povolení prvovýstupů jen pro členy ČHS apod. Zástupce ČHS přislíbil, že problematiku prvovýstupů i magnézia předloží na nejbližší jednání OVK.
Kromě podmínek vztahujících se k přehlášení PP Tiské stěny byly během jednání diskutovány také některé záležitosti týkající se současnosti:
- Zástupci správy CHKO pozitivně hodnotili ochotu ČHS pomoci při údržbě PP Tiské stěny prostřednictvím brigád. Bylo domluveno, že případná brigáda bude spojena s celkovými revitalizačními pracemi, které jsou připravovány. Zástupce ČHS přislíbil, že co nejdříve zajistí přebarvení červených kruhů, které jsou na některých skalách pod silnicí.
- Zástupce ČHS přislíbil, že se pokusí zajistit, aby informace o podešťovém limitu a stavu skal byly k dispozici na pokladnách u vstupu do Tiských stěn.
V závěru jednání zástupci správy CHKO navrhli,aby některé záležitosti týkající se celých Labských pískovců byly diskutovány i se zástupci ochrany přírody a horolezců z Německa, s cílem nalézt shodné přístupy a řešení. Bylo domluveno, že správa CHKO svolá jednání, na které pozve zástupce NP České Švýcarsko, NP Saské Švýcarsko, zástupce ČHS a zástupce německých horolezců (SBB). Termín schůzky byl předběžně domluven na 22.6. 2010 od 9 hod., s tím, že na tuto schůzku bude navazovat další jednání týkající se podmínek provozování horolezectví v NPR Kaňon Labe.
Zapsala: B. Valentová
Hm. To „přehlášení“ znamená v jazyce obyčejných lidí (jak by řekl Jyrka), 2. pokus udělat v Tisé něco s přívlastkem národní.
S národním parkem to neklaplo, takže teď bude nejspíš na řadě finta s Národní přírodní rezervací jako v Labáku.
Zajímalo by mě, kdy zelené úřady přestanou prudit se statusem národní, ergo kladívko zákazama lezení, a začnou v Tisé pro ochranu přírody něco skutečně dělat – protierozky atp.
jasně a jak někoho ve skalách uvidíte tak ho sestřelte nebo uřízněte lano,jen do nás ať si pánové zvednou svá ega!!! co jste si do těch skal dali že nám to berete je to banda h….
michal
No ty voe, to mám z Vás radost :(
Papouši,
1. Myslím, že nic národního tady nehrozí – národní kategorie vyhlašuje ministerstvo a to v tom nejede, Správa CHKO může vyhlásit jenom přírodní rezervaci nebo přírodní památku, ergo +- to, co doposud
2. Nepleteš si náhodou ochranu přírody se servisní organizací pro turistickou destinaci?
Každý, kdo to tam zná ví, že skály jsou tam málo odolné. Osobně se divím, že vás tam páni horolezci vůbec pouštějí. Lezte tam, kde skály něco vydrží, Labské pískovce vynechte, je vás prostě moc na tak malé území. A mnichovanství si neberte do úst, bordel je na české straně podstatně větší než na německé, to taky všichni dobře víme.
2Bobík: zkus třeba doporučit Svojkov. Tam nikdo neleze a skály tam vydží. Občas to je ryzí psychodelikt.
Dobrý den pane Bobíku!Mohli bysme začít komunikaci tím,že se nám představíte celým jménen to by na začatek stačilo,když máte,tak radikální názory na naše lezení a pak můžeme diskutovat proč nás vyhnat po 100 letech ze skal.
Souhlasím s Jeníkem,
lezení na pískovcových skalách má svá specifika a tudíž se diametrálně odlišuje od lezení na jíných skalních materiálech, které se vyskytují v severních Čechách. Tvoji reakci, BOBÍKU, beru pouze jen jako nějakou urychlenou reakci na mě neznámé pohnutky ve Tvém životě.
Tradice lezení opravdu sahá až do konce 19. století a převážně se začínalo na pískovcích. Otázka odpadu je samozřejmě špatná věc, ale jsem přesvědčen, že lezci, ať už odkukoli, v tomto problému hrají jen minimální roli. Prosím Tě o zpětné zauvažování a rozhodování, než něco napíšeš. Zdar F.
Já bych řekl, že to spojení, toho co se v současnosti děje v Našich stěnách (slovní hříčka: Písnička AG Fleku x starší název LP Děčínské stěny)s Mnichovem sedí. Kdo zná historii, ví, že rčení „O nás, bez nás“, není něco protiněmeckého, ale vyjádření zklamání z toho, jak všichní přihlíželi, jak s námi metou a mysleli si, že jich se to netýká. Ano, pískaři na severu Čech se cítí podvedeni a zrazeni.
Ale dost patosu, je třeba jednat. Nikoli však navlíkáním karabin na pěst. Je třeba se podívat zpět k roku 1989 a analyzovat, jak se od té doby vyvíjela ochrana přírody a pískovcové lezení. Je na první pohled patrné, že nůžky porozumnění a respektu jednoho k druhému se rozevírají. (Zase ten text od AG Fleku).
Ochrana přírody se za tu dobu dokázala proměnit v mlýnu koncernů (např. ČEZ) a ekologických organizací (např. Duha, Děti země) v sebevědomý obor. Vzdělaný dorost ošlehaný dobrovolnou prací doplnil přeživší nadšené funkcionáře. Naučili se používat zákon a tam, kde nemají protitlak, expandují a budují si pozice (chráněná území) placené z našich daní. Evidentně mají převahu oporou v zákoně, teorii a dokážou doložit i příklady poškozování přírody a je jen na nich, jak je použijí v náš neprospěch. Prostě mají pravdu. Tu velkou globální.
Je jen na nás, jakým způsobem dokážeme, že nemají pravdu tu malou, lokální. Horolezectví od r. 1989 také prodělalo zásadní změny. Především velkou komercionalizaci zařazením do balíku s názvem outdoor. Z původní himlovské tělovýchovy si prošlo ovíněním nabytou svobodou cestování, aby se záhy stalo předmětem podnikání. Dnes snad vedení ČHS směřuje k smysluplné formě organizace našeho sportu. Mezitím, stejně, jako ve společnosti, došlo ke změně. Doprava, radiokomunikační možnosti, vybavení, to vše umožňuje zvýšit intenzitu lezení. Pobyt v lezeckých terénech se prodlužuje a nástupy se zkracují. Také pocit svobody roste na úkor odpovědnosti za přírodu.
Půjdeme-li do hloubky a ponoříme se do čtení zákona o ochraně přírody, do vyhlášek ustavujících chráněná území (NP, CHKO, NPR…), stanov např. Arniky a návodů, jak zakládat občanská sdružení, jak dělat zákonné obstrukce úřadům na velkých stavbách atd., atd., zjistíme, že ČHS má pro rovnoprávný vztah s ochranou přírody horší postavení (stanovy, struktura a zaměření organizace) než kterákoli ekologická organizace akreditovaná u orgánů ochrany přírody. Taková organizace totiž bývá účastníkem všech správních řízení a vyjadřuje se k nim. Nemůže se pak stát, že její příslušníci zůstanou stát s otevřenou papulou, co nám to zas (v tom „Mnichově“) udělali. Celá pyramida vrcholových komisí za sebou nemá duchovní a právnickou podporu aparátu a nezbývá jí, než přijímat rozhodnutí ochrany přírody a domáhat se lezení formou různých protislužeb.
Například na stránkách Asociace strážců přírody lze nalézt článek, kde autor píše, že vložením postulátu veřejného činitele na bedra stráže přírody, jsou tito ze zákona povinni zasahovat při každém zaznamenaném přestupku, jinak se vystavují nebezpečí obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele. To mi přijde jako ložené vymývání mozků a doklad, kam až upřímná snaha ochránit přírodu může zajít. Proti takovýmhle bludům přeci nemůže zasahovat správce skal, který musí být tím tykadlem na nejnižší úrovni a neřešit legislativu.
Takže hledejme rezervy u sebe, něco jsme delší dobu dělali špatně.
2JH:
ad 1) pokud +/- to, co doposud, pak k čemu přehlašování? kvůli penězům? kvůli rozšíření dalšího „inflačního“ chráněnýho území? když Správa CHKO LP dosud nekonala, tak s novou nálepkou konat bude?
ad 2) to snad ne, ale beru jí jako servisní organizaci pro ochranu přírody. Zatim tu místní servisní organizace servírujou změny fangliček, přičemž na stole už je několik let studie o stavbě protierozních zábran a neděje se nic. (Na druhou stranu ze zápisu vysvítá, že by se v této věci něco dít mohlo)
Ještě malé doplnění ke článku. Běheme června se bude konat schůze OVK v Ústí nad Labem. Na programu bude řešení nevyjasněných bodů z minulého OVK a informace z jednání s CHKO. Termín a přesné místo jednání uveřejníme zde.
bingo
To Josef Novotný : text je sice trochu delší, ale dost dobrý. Díky za rozumný příspěvek.
To Papousch : Konkrétní důvod přehlášení neznám, zjistím si ho, ale může to být třeba tím, že nevyhovuje vymezení rezervace (třeba nesedí parcelní situace), nebo jsou dnes ve vyhlášce blbé či nevymahatelné ochranné podmínky (co já vím, lezení se tam třeba vůbec neřeší, jenom vlastně kvůli zákazu opustit značenou cestu se nedostaneš k nástupům…). Zkrátka může to být technická změna a ne nutně zpřísňující nebo rozšiřující.
to JH: diky za vysvětlení.
Po konzultaci s autorkou zápisu jsem moudřejší: Tisá zůstane v režimu Přírodní památka, jen se blíže upraví, co se smí a co ne.
To už zní rozumějš. Teď akorát uvidíme, co se míní „bližší úpravou podmínek“.
Osobně se na novou úpravu těším……
to Sysel: to je radost nad novou právní hříčkou?
Přesně: Upřímná.
Myslím, že je úplně jedno, jestli se někdo představí nebo ne, zkrátka jde o názor. Nejsem žádnej zelenej mozek, lezu rád, ale fakt je ten, že situace se od začátku 20. století dost změnila. A to hlavně ohledně počtu lidí ve skalách. Ne že bych to pamatoval, ale mám za to, že tehdy po Tisé pobíhalo pár „magorů“, kteří skály ničit nestíhali. Je to smutný, ale přiznejme si, že teď už je nás tam tolik, že my to stíháme náramně.