Čtyři pětky v Ádr-spárách

Trýznivější způsob oslavy čtyř pětek bych si asi těžko vybral. Ale Leninovo nadšení pro lezení spár je nakažlivé, takže na prodloužený víkend Den-nezávislosti-Cyril-Metoděj-Hus 2009 svištíme do Ádru. Minule – v srpnu 2002 jsem měl z Cesty námořní pěchoty stigmata – to nešlo, teď to určitě bude lepší. Nebylo.

Ta škvíra vlevo od Lenina na protější skále je Radio Impuls VII na Náchodské věže. Vyslechla si svoje.

Lenin slaňuje z Náchodských věží, v pozadí Satan.

V sobotu na Den nezávislosti a den autorova fourcrossu zamíříme na Bišík, což je pro zjednodušení ve stejném lese jako Ádr a Teplice akorát z jihu. Věže tu jsou menší než v obou skalních městech, ženy povolnější (viz kapitola Na Bišíku dá každá z Hausmannovy knihy Ženy na dosah) a po skalách tu skoro nikdo neleze.

Na Bišíku žádnej nával neni.

Za den jsme vylezli na čtyři věže a na třech dávali Horezdar, přičemž o ten čtvrtý nás „připravili“ vedle lezoucí Hans s parťákem. Oslavencova taktika pro první spárařský den byla jasná: moc nezdržovat, vylézt pokud možno na vršek, a to stylem Smí se všechno.

Hned první cesta Radio Impuls VII na Náchodské věže byla spárová prapodivnost, hoši by řekli asi „na ropuchu“, což je větší žába. No bral jsem všechno, co přišlo pod ruku – chyty, kruh, byliny i brouky – a stejně jsem pořád seděl jak pytel hoven. Doprasil jsem se na vršek a ze zápisu do knihy mi bylo mírně stydno.

Pod slaněním VII na Satana. Leze Markét.

Vršek Satana zdobí laškovný úd (s odvážlivcem na vršku).

Jako další kousek vybral Lenin komínovostěnovou pětkosedmu Pod slaněním na Satana. Pět je zřejmě obtížnost se stavěním u kruhu. Cestu jsem jakž takž přefuněl.

Pak ale přišla další dýka – Italská VII na Velkého bratra. Hned na nástupu kruh, pak stavění do otevřené nejištěné vyhazující spáry. Pak traverz okolo věže a vykloubenej spárokrok na vršek. Inferno.

Závěrečná vykloubenost v cestě Italská VII na Velkého bratra.

Cesta naproti Italské. Lenin ji vysóloval.

Na Italské jsem začal chápat některé místní mantry. Například při vyslovení Páleníček – Půlpán všichni zbystří, nejslabší kusy padnou tváří k zemi, slabším jedincům se sevřou strachy hýždě a nastěhuje žaludek do krku, Lenin se ovšem raduje. Cesty téhle dvojky mají u sebe nezřídka vykřičník, což znamená, že se leze stylem OS, nebo smrt.

Lenin v souvislosti se spárami mluví kódovanou řečí: „Tohle je ve starym průvodci za sedm s vykřičníkem, v novym za osum bé, ale to se takhle nedá porovnávat.“ Hans k tomu dodává: „Koukni na to do starýho, tam to bude lehčí.“

Lenin v Údolním žlabu VII na Peruna. Dole sokolíky, nahože položenej žlábek na tření.

Závěr dne je ve znamení cesty Údolní žlab VII na Peruna. Nástup převislými sokoly, pak ladička v položeném rajbojárku. Nádherná cesta. Sílu ale po předchozím hlemzání nemám žádnou, takže místy povislost v laně. Obdivuju Leninův morál. Mě fraktury a faktury za jejich kurýrování nasměrovaly k borhákismu.

Tajná zbraň, kterou pod dozorem Leninem najatejch biřiců vyrábějí děti kdesi v jihovýchodní Asii – nákotníčky. Do spár nepostradatelné.

V neděli jsem si připadal jako Mládek v songu Ve Špindlerově Mlýně, kdy jásá, že mu ukradli lyže. Chčije, hurá, nemusíme do spár! Místo toho jsme si udělali pěknej vejlet na Hejšovinu.

Při pondělku se zase mírně vyčasilo. Takže návrat do kůže riße ostrovida. Údolní spára VIIb na Tři obry v Ádru se tvářila díky částečné koutovitosti snesitelně – budou vodšlapy! Byl to taky visutej boj, ale líbilo se. V cestě je postupně spára, komín, stěna a rajbas, takže je vyvážená.

Ádr – Tři obři. Údolní spára VIIb vede levym spárokoutem, pak komínem za věžkou uprostřed, traverz stěnou doleva pod vrcholovou hlavu a rajbasem na vršek.

Ve spárařských rukavicích od Hanse jsem si připadal jako správňáckej člen spárařskýho komanda. Vydrželo mi to asi tak dva metry od nástupu. Místňáci navíc říkají, že rukavice jsou vojeb. Takže až takovej klaďas asi nejsem :-(

Lenin ctí spárařskej, resp. klasikovskej dress code. Flanelka vždy, občas i manšestráky. Kromě dobrýho outfitu mu to i leze.

Lenin pod 1.K na Třech Obrech.

Vzdušný komín ve střední části.

A vrcholovej rajbák.

Nakloněná rovina podruhé.

Dokončená spára VIIb na Vraní věže mě dokončila. Ze spár už mi bylo na blití, rajbovodšlapy kolem spáry nedržely, sypalo se to. Boj s vlastní zuřivostí odčerpal zbytky fyzických sil.

Dokončená spára VIIb na Vraní věže. Pro Fatboy Slima trochu nad poměry.

Lenin pak vyběh ještě jednu cestu na Krále, zatímco já už jsem jen skuhral v poloze skrčence v jehličí pod skálou. Pěknej tripík (jednou za 10 let).

Lenin se dodělává na Královi, sparring dodělává pod Králem.

Utrpěné cesty

Náchodské věže – Radio Impuls VII
Kain – Pod slaněním VII F. Rázl, J. Seifert, 4. 5. 1974. Od SV komínem ke K, stavěním z.s. do stěny a žlabem n.v.
Velký bratr – Italská VII
Perun – Údolní žlab VII
Tři obři – Údolní spára VIIb H. Richter, B. Maidl, 21. 9. 1960. V údolní stěně Obřího pilíře koutovou spárou ke K a spárou přes převis na balkon ke 2.K. Rozporem na Obří pilíř. Přepadem, v zářezu šikmo doleva na plošinu ke 3.K (stavěním ze sedačky) a stěnou na východní vrchol.
Vraní věže – Dokončená spára VIIb M. Nosek a S. Lukavský, 13. 5. 1973. Z předskalí pod levou částí údolní stěny vyšší věže pravou spárou a stěnou doprava k 1.K, esovitou spárou (2.K) n.v.

Text: Papouš – papous.webnode.cz
Foto: účastníci zájezdu