Tady je alespoň ve zkratce další pohled na pokračující boje o jubilejní výstupy na věže v Labských pískovcích 100 let po prvovýstupcích.
Tentokrát v Tisé..
KURTOVY VĚŽE
V půl páté ráno mě probudilo Karlovo: „Máš už uvařený čaj?“
„Tak na co čekáš?“ byla odpověď na můj tupý pohled.
Než jsem se obul měl už ve spáře namontovanou první smyčku…
Ty chlapy před 100 lety tu taky nebyli první …. Předběhli je nějaký korýši a nechali tu stopy…..
Přeskok z JV vrcholu Kurtových věží na SV vrchol.
V akci Johannes Munde
Z protějšího masivu na nás mávali nejspíš „duchové“ prvovýstupců ……
Ještě skočit zpátky a mažeme k dalšímu „stoletému“ vrcholu ….
Z výstupu na další stoletý vrchol:
TLUSTÝ STAROSTA
Přepadem jsme to vzali na další „stoleťák“:
HUBENÝ DOKTOR
Závěrečnou lahůdkou byla tahle nádherná „širočina“.
TLOUŠTÍK
V tomhle místě přestal Johannes mluvit německy . Jediné co z něho vypadlo bylo „kurva“ …
Pak se zase rozpomněl na svoji mateřštinu a jak nám Voďas přeložil mrmlal něco v tom duchu, že to neleze, že to plave… .
… a ven z té „krásy“.
Sluníčko ještě pořádně nehřálo a my jsme už měli, jak řekl Karel „hotovo“…
Foto: Tomáš Vlček
Zdá se mi, že je právě teď hodně moderní cokoliv kritizovat a klidně i lidi, ke kterým jsme ještě nedávno skoro bez výhrad vzhlíželi.
Osobně, přes všechny oprávněné a neoprávněné výhrady, mám rád tyhle dvě pískařské legendy! Johannese a Karla. Vždy jsem je rád potkal a poslouchal jejích historky, a nebo třeba jen na ně obyčejně koukal.
Přeji jim hodně dalších zážitků v jejich horopočínání, které je baví.
Pěkné, Tomáši Vlčku.
Respekt… pánové hodně štěstí k dalším vrcholům..
Je pravda, že se v roce 1910 už postupně vyčerpávaly snadné významné věže a že už se lezlo na hodně vysoké úrovni. Staré cesty na Kurtovky a hlavně Tlouštíka nejsou zrovna nejjednodušší..