Karel ví kudy k němu vede cesta…
Tomáš Vlček nám poslal do redakční pošty příbeh o Hledání jara v Labských pískovcích.
Less Talk, More Rock
Karel ví kudy k němu vede cesta…
Tomáš Vlček nám poslal do redakční pošty příbeh o Hledání jara v Labských pískovcích.
Karlíkovi to slušelo na předávání křesadla, ale tady je ve svém živlu a je skvělej!
jak v komentari na fotonec.blogspot.com vzpomina V. Celofan Gregor (cituji):
Jo, ti velicí lezci našich časů… Třeba Karel Bělina. Vylezl jsem s ním (či spíše on se mnou :-)) pár cest na písku, ale také v Mor. Krasu, na Pálavě a na Drátníku. Vedl si precizní deníčky, detailní záznamy o počasí a o výstupech, které doprovázel různými tabulkami, grafy výkonnosti a čert ví ještě čím. Nejstrašnější bylo, že byl — a věřím, že stále je — ranním ptáčetem. Málem jsem ho zabil, když v neděli v pět hodin ráno běhal po loučce u Punkvy před Skalním mlýnem, třepal námi opilci ze včerejška ve spacácích a hulákal, „Vstávat, čaj sem už uvařil, je krásný ráno, slunce svítí, skály sou suchý, jde se lízt!“
Je to obdivuhodný chlapík.Lezení ho prostě baví…
Mam ho moc rad, kamarada
nojo, Karel ví, ale kudy tudy cestička ke zmíněným skalám? aha! poraďte prosím. Díky
Karel je nekorunovanym kralem piskovcovych skal.
karl bělina je nejvíc.dík karle.boreci jako kárl mě strašně motivujou
xrpl.com