Roklické létání

10 Říj

Krásnou říjnovou sobotu jsme si v Roklickém údolí užili při „výrobě“ dvou prvovýstupů klasifikace VII. Nečekali jsme ale, že si je okořeníme docela slušnými pády, se kterými nikdo z aktérů tak nějak nepočítal…

Pád první:
Místo na druhý kruh bylo jasné. Potřeba bylo jen dosáhnout do římsy, o které nikdo netušil „jak bere“. Po několika pokusech jsem v sobě našel odvahu odlepit se dál od prvého kruhu a k římse dolezl. Držela docela slušně a tak jsem ještě povystoupil nohama výš a sáhl k pasu pro vrtačku. Pak už jsem jen slyšel křupnutí a viděl, jak se lano pode mnou krabatí, obtáčí se mi okolo pravé nohy a já padal vstříc „Karlově náruči“… Lano se napnulo a i když mi dal Karel luxusní prokluz, tak lano omotané kolem pravé nohy jen dokonalo zákon fyziky a otočilo mě prudce hlavou dolu. Hrábnul jsem si do hlíny, spálil si ruku o lano a zůstal jak netopýr civět na Karla. „Ty vole to bylo kormidlo“ prohlásil Karel a rovnou se mě zeptal jestli do toho jdu znova. No můžete mu říct ne? Název cesty jsem ale měl v tu chvíli už vymyšlený … SANDOKAN.

Pád druhý:
Seděli jsme po dolezení „Sandokana“  u batohů a pořádali naše zásoby. Karel dochroustal své pálivé papričky a zmizel za rohem. Nevěnovali jsme mu pozornost do té doby, dokud se neozvala tlumená rána a z rozvířeného listí se zvedal Karel se smyčkou v ruce. Na náš vytřeštěný dotaz: „Ty vole co děláš“ se jen oprášil a pravil: „Já tam chtěl dát jen Honzíkovi první smyčku, ale on to zvládne sám…“. Pak si sedl zpátky k nám a svačil dál jakoby nic.

Pád třetí:
Cesta středem, kterou Honza rozdělal, měla nejtěžší právě dolez na vrchol. Po zatlučení druhého kruhu se docela nadějně „rozběhl“, a když už jsem si všichni byli jisti, že je v pohodě na vrcholu, udělal pár zbrklých pohybů. Konečně kdo by je neudělal v oblé římse zasypané hlínou. To ale v té chvíli věděl jen on a poroučel se zpátky  mezi nás. Karel mu letěl vstříc k první smyčce, kde se oba potkali. Vše skončilo jen vykulenými pohledy a radou Karla pro trochu otřeseného Honzu: „Druhý pokus bych dal trochu víc vpravo…“.

Sečteno, podtrženo … nádherný den, dvě krásné cesty, spousta smíchu a tři udření andělé strážní … a tak to má být.

20 odpovědí na “Roklické létání

  1. A kde můžu ty nerezové a za kolik dostat…příště bychom se polepšili. Tomáš

  2. No přece na ČHS, ideálně prostřednictví Vaší OVK. V závislosti na délce budou stát někde do stovky za kousek.

  3. Je to evidentní nedodělek jistého recidivisty známý i z jiných navštěvovanějších oblastí, na jeho obranu snad jen to, že před několika málo lety byl stejný problém s „budováním cest“ na opačné straně hříště. Tak snad to spolu obě strany vykomunikují a dají do pořádku.
    http://www.lezec.cz/clanek.php?key=6675

  4. Koukám,že oranžový mor nezmizel?Pořád se může objevit noční můra správců.

  5. Ježíšek přinesl do EC redakce elaborát (taková větší bakalářka) s letošními novými věžemi, masivy a cestami v Roklici. Podrobná evidence, popisy a mapky tak, jak se na Mistra sluší.

    Hnedle jak se to povede převést do publikovatelné podoby, podělíme se o to.

  6. Nic moc nato že to řeší policie,obec Jestřebí podala žalobu dobry no né?????

  7. Každý rozumný hajný, to práskne na obci, každý rozumný zastupitel kvůli štěkající opozici zavolá policii. Každý rozumný policajt to odloží, protože za ruku nikoho nechytl. Teď jde jen o to, proč je bordel ze skal naházen do hospodářského lesa. Rozumný horolezec ví, že je to přítažlivostí zemskou, to ale nepochopí rozumný hajný. Zůstane to na rozumném správci skal, který to oddře a rozumně vyhlásí zákaz prvovýstupů bez projednání s obcí. A Karel si stejně jako mechy a roští bude dělat, co ho napadne. Karla a evoluci nezastavil ani Jarda Machatej.

Komentáře nejsou povoleny.