Na jedné pískovcové věži v severních Čechách naleznete nádhernou zkamenělinu. Podívejte se EC čtenáři na sérii fotografií ze zajímavého přírodního úkazu.
Název věže a oblasti úmyslně nezveřejnujeme, aby zkamenělinu náhodou někdo nezničil.
Foto: archiv EuroClimbing.com
Co na to Radek Mikuláš?
No nevím, jestli to tu Radek Mikuláš čte, velký bratr googl mi ale prozradil, že to je geolog a správce oblasti na Dubsku :-)…snad to tu najde a vyjádří se třeba k tomu….
Jinak od jiného zdroje (Zdeněk N.) mám, že tato zkamenělina není ňáke zvíře, jak by se na první pohled mohlo zdát – jakoby zkamenělý trup a žebra. Přírodní úkaz měl vzniknout prý probubláváním vzduchu v roztavené železité hornině.
Je to prostě záhadná zkamenělina :-). Rozluští ji někdo, jak tato zkamenělina mohla vzniknout?
P.S: prosím lezce, kteří o této zkamenělině vědí, aby nepsali jeji přesnou lokalizaci (název věže). Děkuji za pochopení.
Vypadá to jak odněkud z Ralska – okolí Hradčan či Kokořínska, železitá inkrustace, hodně dobře vytvarované třeba v PP Divadlo (u Hamru), několik cm silné pláty.
ŽI – různé druhy záteků do puklin, vrstev a lépe propustných poloh…. více třeba v publikaci Pískovcový fenomén – klíma, život a reliéf, V. Cílek, J. Kopecký. (1998), Česká speologická společnost.
nebo na netu např.
Železité inkrustace rozlišíme jako rezavé až tmavě hnědé tvarované polohy zřetelně odlišné od sousední žlutavé nebo světle šedé horniny. Jsou to místa, kde nastalo soustředění sloučenin železa, většinou limonitu (FeOHH2O), vzácněji manganu (Mn2O3). Železité složky vtiskují hornině okrovou nebo rezavě hnědou barvu, manganové sloučeniny mají hnědé nebo černé zbarvení.
K vysrážení těchto látek došlo většinou z roztoků podzemních vod, popř. prosakujících srážkových vod, a to zpravidla nad méně propustnou polohou. Tyto sloučeniny jsou často vázány na výskyty mladovulkanických hornin, zpravidla však pocházejí z tmele usazených hornin. Jako odolnější horninové partie podmiňují tyto polohy vznik drobných vypuklých tvarů zvětrávání na skalních stěnách. Vyskytují se ve formě tenkých rovných desek a plátů na svislých puklinových plochách, nebo jako vodorovné vrstvy železitých pískovců nebo slepenců.
U nás se s tvary železitých inkrustací setkáme v některých částech české křídové pánve, složených z kvádrových křemenných pískovců. Nejdokonalejší formy nalezneme v Ralské pahorkatině.
Jo a nejsem geolog, tak snad tam není chyba.
Díky Hanko za obsáhlý koment. Lokalizaci nechci upřesnit, každopádně se dá řici, že si ji +/- trefila.
Čili jestli železité desky vznikly vysrážením látek, je teorie o probublávání vzduchu v roztavené hornině milná?
Muj osobni nazor jako geologa ve 4. rocniku – fosilie to neni! tečka!
ted sem docetl hanky komentar, no … rekl bych to stejne!
Teď jsem dostal mail od jednoho geologa, který tyto fotky poslal kolegovi paleontologovi. Napsal mi, že se prý pravděpodobně může jednat o „ichnofosilie (zkamenělé chodbičky po „červech“ vyvrtaný v nezpevněným sedimentu nasledně vyplněny železitým materiálem)„.
je to jasny zkamenely pero dinosaura
Fakt je ten, že v Divadle (u Hamru) jsou podobné úkazy – jen mají jinou formu. Tahle „zkamenělina“ je mimořádně pravidelná, aby mohla být záhadná. Ty „žebra“ okolo jsou ale hodně zajímavý.
Ahoj, těší mě, že jste si na mě vzpomněli :-) . Zabývám se fosilními stopami, tedy tím, co „provedly“ organismy v usazenině na dně moře, jezera či řeky. Jak psala Hanka, tento nález je nepochybnou ukázkou železitých inkrustací, je ale ukázkou velmi neobvyklou. (Více lze najít v knížce J. Adamovič, V. Cílek /editoři/: Železivce české křídové pánve – katalog vybraných významných geologických lokalit pískovcových oblastí.
Praha 2002, Knihovna České speleologické společnosti). Jiná otázka je, zda železité roztoky náhodou neimpregnovaly nějaký organický zbytek (děje se to někdy například se zkamenělým dřevem, v pískovcích České křídové pánve spíše s dutinami po dřevech). Existují dlouhé tunely o průměru kolem 10 cm, zvané Megaplanolites, a ta trubicovitá část by jim celkem odpovídala (ty boční „vlnité plechy“ ale neodpovídají). Zkrátka, buď je to vzácná stopa „obřího červa“ zvýrazněná pozdějším srážením železa, nebo je to čistě anorganické, ale podobou výjimečné. K tomu, aby se někdo fundovaný vyjádřil s větší jistotou, by to musel vidět. S pozdravem Radek, mikulas@gli.cas.cz (ztráty soukromí se nebojím a když se mail nezobrazuje v záhlaví komentáře, nacpu ho do zprávy rovnou).
kamenný olgoj chorchoj?
ech, nejni vpravo za rohem na věž stará cesta od nějakýho kauschky? čtyřková?
2Lukas B.: nene, „Stará cesta“ není od Kauschky :-)
Geolog nejsem, ale tipnul bych to na páteř praotce Lezce, který bídně zhynul při prvovýstupu. Takže Kauschka asi opravdu nebyl první.
ahá, sem se musel podívat do průvodce. vona je stará cesta fakt od někoho jinýho. ale kauschka tam má variantu, né?
Ano, Myk na to přišel. Je to páteř praotce Lezce, který bídně zhynul při prvovýstupu :-)
Díky za nápovědu, kde to tedy je :-)
Pokud má struktura skutečně základ ve stopě po průlezu „červa“, pak jeho tělesným proporcím odpovídá průměr stopy, ale ne délka – i stopy maličkých zvířátek, třeba souměrných ježovek – „mořských myší“ – žijících trvale v písku mělčin, můžou být desítky metrů dlouhé. Jinak – v tomhle případě jsem ohledně biogenního původu spíš skeptický, ale příležitostně to zkusím ověřit (leckdy se ani při sebepečlivějším zkoumání není čeho chytit).
S pozdravem
Radek
…teda! To vypadá že co lezec, to zapálený šutrolog! Tolik komentářů už tu dlouho nebylo… Tak si taky cintnu! :-)