V průběhu letošního roku jsme měli možnost otestovat několik dynamických lan. V seriálu uživatelských EC testů se zaměříme především na lana nabízených na českém trhu, logicky asi v EC testech začneme lanem Tendon Master od tradičního českého výrobce Lanex a.s..
Podívejte se tedy EC čtenáři na uživatelský test lana Tendon Master 9,4 mm.
Detail na lano Tendon Master 9,4mm, foto: Miki
Vždy jsem byl trošku fanda do horolezecký lan. V každé lezecké sezóně mi vždy rukama prošlo několik dynamických lan od různých výrobců. Nemám ve zvyku mít jedno „univerzální“ lano a s ním jezdit po všech skalních oblastech. Dalo by se říci, že vždy se snažím najít to správné lano do určité oblasti. Hlavní příčina nevlastnit jeden špagát univerzál je samozřejmě uživatelský komfort (bezpečnost, pohodlná manipulace, atd.) a asi i lenost (na svých bedrech nehodlám tahat zbytečná kila navíc – délka, průměr). V hlavě mi tedy utkvělo mnoho dojmů o různých lanech, a tak se vlastně zrodil tento seriál uživatelských testů.
Tendon Master 9,4mm ve slaňovacím pískařském kruhu, foto: Miki
První asi začneme technickými údaji (udávané výrobcem), které sice běžnému uživateli mimo průměru lana mnoho moc neřeknou, ale třeba napoví.
- průměr lana (mm): 9.4
- hmotnost (g/m): 58
- počet UIAA pádů: 5-7
- max. rázová síla (kN): 7
- posuv opletu (mm): 0
- statické prodloužení (%): 8.9
- dynamické prodloužení (%): 35
- uzlovatelnost: 0.8
Tendon Master 9,4 využívá technologie SBS opletu, díky níž by mělo být lano odolnější vůči oděru, ale zároveň měkké a dobře manipulovatelné. Ani po roce tvrdého lezení nám lano skutečně neztvrdlo ala „drát“, tak i oplet nám nezačal chlupatět. Výdrž opletu nás relativně překvapila zejména díky častému testování lana na českých pískovcových skalách, kde je kámen velmi hrubý. Po technické stránce jsme jako běžní uživatelé problém neměli, pouze nás možná zamrzel zpáteční design lana (barva), ale to je obecně častý jev u lan Tendon. Namísto mnohobarevných pruhovaných variací bychom raději ve škále nabízených barev uvítali jednobarevné barvy. Trocha jednoduchosti by stačilo.
Lano v úpravě standart už má dokonce v sobě impregnace, které odpovídají hodnotám, jenž jiní výrobci mají u semi (ochrana opletu), popřípadě komplet schieldu (ochrana jádro i oplet). Výrobce nám poslal několik grafů z testů, které dělali ve Francii. Porovnávali lana Tendon, Beal, Cousin and Mammut. Lano Tendon je v grafech zelené B. Podívejte se na hodnoty standardu a porovnejte s ostatními lany. Na grafech je i zřetelně vidět, že Tendon v úpravě standart konkuruje lanům semi i complet schield.
Nechme ale suché grafy suchými grafy a raději se podívejte na fotografie a informace přímo ze skalního testování.
Miki, sedmička v Příhrazech
Lano jsme na písku prvně začli testovat na tradičních pískovcových skalních cestách, tzn. smyčky kolem pasu, bez magnézia a do stupně VIIc.
Sedmička v Příhrazech
Jelikož se jedná o relativně slabé lano (průměr 9,4mm), tak jsme měli zpočátku trochu nedůvěru lézt s ním klasické cesty, které se často všelijak kříží a oproti „sportovkám“ je tu větší nebezpečí pádů přes hranu. Slabé lano nás ale mile překvapilo a rychle jsme si na něj zvykli. Lano paří do kategorie těch „rychlých“ lan, takže skvěle běželo karabinami a krásně se podávalo jističovi.
Sedmička v Příhrazech
Nejvíce co nás ale udivilo, byla výdrž opletu. Lano nám po pravidelném celoročním pískovcovém lezení „neschlupatělo“, což je u lan relativně nevídaný jev.
Jarda dobírá…
Dobírání na vrcholu věže bylo s lanem také příjemné. Lano je mírně tužší (není to ale drát a ani žvýkačka), takže manipulovatelnost je s ním příjemná a díky tuhosti se zbytečně samovolně neuzluje. To zejména určitě uvítáte při klasickém nepořádku na vrcholu věže, kde zrovna nemáte chuť rozmotávat zamotané lano.
Mára na druhém konci lana dolézá místní klasiku
Slanění z věže
Lano je na slanění rychlé. Zejména začátečníci, co se učí teprve pracovat s osmou, s tím mohou mít trochu problémy. Mírně zkušenější lezci si ale rychlé slanění naopak budou užívat.
Miki, Třináctá komnata IXc
Dále se lano testovalo i na sportovní pískovcových cestách, takže navlékáme na sebe expresky, magnézium, kartáček a smyčky necháváme na zemi.
Miki, Třináctá komnata IXc
Jak lano krásně klouže expreskama, tak lano při lezení skoro necítíte a můžete se soustředit čistě na lezení. Ten pocit mám při lezení na slabých lanech nejraději. Ničím nerušený požitek z pohybu, skoro jako kdybyste bouldrovali dvacet metrů nad zemí. Vždy když na mě kamarádi v klíčových krocích velmi vysoko nad kruhem zakřičí „zapomeň, že lezeš s lanem a bouldruj„, tak při lezení na tkaničkách to má spíše opačný efekt. Vzpomenete si, že vlastně lezete s lanem.
Třináctá komnata IXc
Pružnost lana je standartní a pády do lano jsou příjemné. Pokud lezete především na osight nebo flash, je to pro vás ideální lano. Lano bychom ale nedoporučovali pro zaryté nacvičovatele cest, kteří zkoušejí správnou sekvenci kroků a vydrží v jedné cestě strávit celý den nebo i celý víkend.
Třináctá komnata IXc
Kdysi jsem si zvykl na jistící prostředek Griri a od té doby už ho nedokážu odložit. Zvyk je prostě železná košile. Grigrina je dle výrobce do průměru lan 10mm. Já jsem ho tedy používal i s tímto 9,4mm lanem a dalo se s tím jistit bez problému. Akorát to chtělo zvýšenou pozornost jističe. Dnes se ale už dají sehnat samoblokovatelné jístítka i pro nižší průměry lan. Kamarádi, co jistí většinou s osmou, si také nijak na manipulaci s lanem nestěžovali.
Grigri fungovalo s tímto lanem na výbornou
Mára, Třináctá komnata IXc
Šakal dává na on-sight Mozaiku IXc ve Svojkově. Šakal je správce skalní oblasti Drábské světničky.
Jak už jsem podotýkal, lano je idální na královské onsighty a flashe. Určitě bych ho doporučil na dlouhé cesty v Labském údolí, Teplicích a například i na zahraniční vápencové oblasti.
Padesátimetrová cesta Pánská jízda VIIIa, Labské údolí
Miki, sportovní cesta v německém Königshainu. Lano se nedá skutečně překousnout :-)
Culda ladí kroky v lomu Könighsain, Německo
Závěrem o lanu Tendon Master 9,4mm:
Horolezecké lano Tendon Master 9,4 mm lze pořídit již od 1728 Kč na ECstore.cz.
Výhody
- Nízká váha
- Výborná manipulovatelnost
- Velká výdrž opletu
Nevýhody
- Není vhodné pro úplné začátečníky
- Barva
Text: Jakub „Miki“ Měkota, miki@euroclimbing.com
Foto: archiv EuroClimbing.com
(P.S.: pokud se Vám nezobrazily všechny fotografie v článku, dejte aktualizovat stránku nebo zmáčkněte F5 na klávesnici)
Dobrý. Co lana od Singing Rocku? Budou?
super test, nevidim sice poslední 4 fotky, ale možná to mám blbě načtený
2P: Napovím, že v příštím testu se podíváme na lano od firmy Sterling.
2Martan: Je tam mnoho fotek, tak je možné že se ti snímky pouze špatně načetly. Stačí kliknout na aktualizovat stránku nebo zmáčkni F5 na klávesnici (klidně i několikrát).
Předem se omlouvám za příspěvek vybočující z „EC-kamarádi-plácání po ramenou“ :))
No ale když za různé pseudo uživatelské testy nadávali čtenáři klukům na Lezci.cz, tak by bylo spravedlivý trošku kritiky přidat i tady Mikimu.
To, co jsem si přečetl, mi osobně přišlo hodně málo vypovídající a jako smysluplný uživatelský test bych si to teda asi moc prezentovat netroufal. Jako reklamu jo – takže jestli jste potřebovali jenom vyjádřit vděk (pokud jste to lano dostali…), tak dál nečtěte :)
Nechci šít mocí mermo do Tendonu. Taky na těch lanech lezu už dost let, teď sezónu i na 9.4, no a i když si ho pravděpodobně koupím zas, tak vágně bezvýhradný jako Miky bych určitě nebyl.
Celkem souhlasím, že „uživatelský komfort“ toho lana je zpočátku dost dobrý. Ale výhrady mám k výdrži. Nevěřím, že by to nešlo udělat líp, aby vydrželo třeba aspoň o polovinu déle.
Mně osobně lano Tendon (9.7, teď 9.4) vydrží sezónu, a ke konci už se občas okolní lezci dívají hodně zvláštně, co mi to leze z osmy nebo na co se navazuju. Pak se lano většinou ještě povede zkrátit (zpravidla je potřeba o celé desítky metrů od obou konců, takže z 80m zbyde třeba 50) a ještě chvíli funguje na nějaké rekreační a tréningové popolejzání na Panteonu, na Suškách, na stěně a tak – prostě lano nižší kategorie na horší, aby se aspoň chvíli trochu šetřilo zase to nový a vydrželo aspoň sezónu. Ale tahle dojížděcí fáze už je jenom dočasná a chce to možná i dobrý nervy, netrvá většinou už dlouho a lano totálně zhadrovatí, rozbředne a je šlus… Oplet se v téhle fázi už posouvá, občas rozpadá, lano je jak guma (odsednutí a druholezec je o pár metrů níž), občas jsou na pohmat cítit „uzlíčky“, po zkrácení se posouvají jednotlivé prameny jádra (některé utečou od konce, udělá se po zatavení „pracečí ocas“)…
Chlupatět mi nové lano místy začíná nejpozději po pár týdnech/víkendech pískovcovýho lezení…
Samozřejmě záleží na tom, jakého lezení, jak intenzivního, kolik se do něj padá, pro chlupatění jsou docela zásadní třeba i odsednutí druholezce pod nějakou hranou či břichem…
Testu by se podle mě aspoň trochu blížilo, kdybyste aspoň zhruba psali nalezené dny, metry, popř. počty cest, napadané metry (+ způsob chytání pádů), naslaňované metry, kolik se na něm spouštělo, kdy a jak lano moklo atd. atd.
Jináč ale pořádnej uživatelskej test, nejlíp srovnávací, by byl moc užitečná věc. Ale musel by to být test, ve kterém by se lana opravdu KRITICKY prověřovala a srovnávala – a to dlouhodobě, fakt to chce na něm vždycky třeba rok poctivě a intenzivně lézt, aby se projevilo, co vydrží a jak se chová po celou tu dobu… Za takový test bych byl hodně vděčný. Třeba bych místo Tendonu zkusil něco dražšího, ale s perspektivou, že to hned neodrovnám…
Jenže trvanlivost je dneska asi nejproblematičtější kvalita skoro u každého zboží, žejo. I třeba z módního ekologického pohledu by určitě o dost lepší než občasná recyklace lana bylo, kdyby ty výrobky vydržely dvakrát tak dlouho. By mě zajímalo, kdy nějaký výrobce konečně nasadí tuhle strategii :))
V pohodě Piškote, o tuhle diskusi mezi uživateli se mi právě jednalo (nejsem dogmatik), takže jsem rád za příspěvek a doufám, že se i další podělí se svými zkušenostmi o různých lanech. Protože více kritiky = více bezpečnosti.
Původně jsme chtěli hlavně zjistit, které lano právě vydrží nejdéle. Zejména při nacvičování cest by to byl důležitý indikátor (při častém padání se lano z pravidla poškodí a musí se o cirka 3 metry zkrátit). Tohle zjistit by ale bylo dost náročné na čas, takže ne zrovna realizovatelné. V sezóně lezeme v průměru dejme tomu na skalách 3x týdně (přes třista cest za rok, záleží dost na počasí, však to znáš), takže testované lano jsme mohli brát cca jednou týdně s sebou (volba typu lana většinou dle oblasti).
Tady u toho v článku testovaného 9,4mm lana mi oplet vydržel. Oplet mi přijde více utaženej. Minimálně jsme s ním ale nacvičovali, převaha lezení s ním byla na os nebo rp. Lano zůstalo po sezóně prostě v dobrém stavu a nemám k němu co namítnout.
To o čem píšeš, se mi naopak stávalo u staršího „oranžového“ lana 9,7mm od Tendonu. Přišlo mi, že neměl tak utáhlý oplet a rychle začal chlupatět. Hlavně při častějším padání jsem lano odřezával a odřezával (z 80m už je zněj 40-50metrové lano – za dva a půl roku). Hlavně se z něho stala i ta známa „žvejkačka“ a i jádro se nám v opletu posunovalo.
IMHO děsně závistivý Piškot chtěl jenom vědět, kolik jsme za to dostali. Miki, můžu mu to říct?
2Ranpa: o tom ročním pobytu na Havaji mu neříkej :-DDD (vtip)
2Piškot: Jak už jsem psal v článku, nemám ve zvyku mít jedno “univerzální” lano, takže určité typy (zhruba 4 – na labák, malý skalky, stěna, na prváče, atd) lan střídám dle oblasti a za sezónu se jedno určité lano až tak neproleze. To je možná faktor, který habruje s mým a tvým názorem.
Nojo, Ranpo, to mě právě zajímá, jen jsem furt nevěděl, jak se zeptat, aby to nebylo blbý, tak jsem furt blbě psal… Všichni kolem dostávaj lana a eště prachy k tomu, jenom já furt nic :)
Samozřejmě nee, lano bych vám přál/vám přeju (podle toho), třeba i každýmu dvě. Já jsem smířenej, že si je kupuju.
Jen mi to prostě nepřišlo jako uživatelský test, kterej by mi nějak pomohl v rozhodování.
Samozřejmě chápu, že pořádnej (a smysluplnej) test je hodně náročná věc, no ale zase nevím, jestli má smysl zveřejňovat něco takovéhohle.
Ale Miki snad pochopil, a doufám že i ty, že to nemělo být ve zlým.
Miki:
Jo, tak to určitě může být tím, že při tom střídání lan a tak byla intenzita vašeho používání oproti tomu mému třeba poloviční nebo třetinová, a to je samozřejmě hodně znát.
Jinak já se nepovažuju za nějak velkého padače, no a vlastně je možná netypický (??), že první zkrácení lana většinou není jen o nějaké ty tři čtyři metry od konce, ale když už je potřeba zkrátit, tak většinou aspoň o deset, patnáct, dvacet metrů z každé strany (na celý týhle dýlce je oplet podobně mizernej).
Tu 9.4 jsem teda taky ještě nedodělal, ale začal jsem na ní lízt až někdy v průběhu května, takže nejmíň první třetinu loňský sezóny nezažila. Tak jsem zvědav, co ještě zvládne.
Jinak možná nejlepší oplet u těchhle lan mi přišel u nějakého starého Lanexu (myslím Master?, žlutý :)), byl pletenej trochu jinak, jakoby kolmo na prameny jádra (ne v těch kosých lajnách).
No ale já jsem teď na výrobce materiálu asi trochu vysazenej, po tom, co mi při slaňování praskly brejle Petzl sedáku, ve kterém jsem lezl třetím rokem (přičemž nějaké pravěké modely sedáků mi vydržely vždycky nejmíň dvojnásobek, i ty šité podoma); vždycky jsem si myslel, že sedák je hodně trvanlivá součást vybavení. Ale způsob, kde a jak to ruplo (prošoupaný šev spojující nohavičky přímo v místě, kde se brejle šoupou o oko), mi přijde teda úžasný a umístit klíčový šev práve do takovýho místa je snad i záměr…
(Představa, že bych do toho předtím spadnul, není moc příjemná.)
Tož hodně příjemně nalezených metrů při testování, a hodně příjemných havajských tanečnic na pobytech financovaných horolezeckou velkoburžoazií..
No kluci, ono je důležité jak se k lanu chováte a na čem se leze-materiál. Pokud se dělají takovéto testy hodně záleží na způsobu používání, z osobních zkušeností vím, že lano nejvíce ničí opakované nacvičování a padání do stejného jištění, počet spouštění a lezení na rybu, počet slaňování. Odlezené metry na OS či RP nejsou vůbec rozhodující. Dalším parametrem je hmotnost lezce, kterou je nutno zohlednit. Pokud se lano používá na prvovýstupy či přejišťování, tak to je další dost závažný faktor, který lano rychleji ničí. K té kvalitě skály, vápno je většinou bez problémů, horší už je písek a hlavně různé žuly, ruly apod. v kombinaci s ostrými hranami. Jinak osobně mám lan několik (nepočítám půlky do hor) od 80m až po 25m a každý rok musím minimálně jedno až dvě dokoupit a jedno zcela vyřadit, používám však vzhledem ke své váze větší průměry – obecně přes 10mm. Lana dorážím při přejišťování a nejkratší používám ve Chřibech, kde mi mnohdy stačí 25-30m.
2Piškot:
Zkracovat lano o 10m a více se mi zatím skutečně nikdy nepovedlo (u jakéhokoliv výrobce lan). Lano tradičně zkracuju v průměru o ty 3m a když se to zkrácení pohybuju „až“ okolo 4 metrů, je to velmi výjimečné. Možná i záleží v jaké fázi zkracuješ, bude to dost individuální. Já většinou až když se objeví první škubanec a je vidět bílé jádro. Pokud je „jenom“ lano chlupaté, tak nezkracuji.
Jinak ňáké žluté lano s červenými a modrými pruhy ještě pod značkou Lanex jsme také měli, byl to ale průměr tuším 10,2. To zrovna moc nevydrželo – vznikla žvejkačka a jezdilo v něm jádro. Ale oplet měl trochu výdrž, to jo…
S Petzlem sedákem mám taky zkušenost. Měl jsem sedák SAMA v pískové barvě (předloňský nebo loňský model) a po 2 měsíčním lezení taková ta 5cm guma u poutek u nohou (drží tvar nohaviček) se mi začla párat a uděla se tam díra. Raději jsem to reklamoval (úspěšně). O stejném problému jsem mezi lezci slyšel vícekrát. Koupil jsem si ale tu SAMU znova, zatím ale drží. Je to ale ta novější – ta oranžová. Chce si to ale uvědomit, že lezeckej vercajk je SPOTŘEBNÍ zboží. Mít třeba sedák 3 roky bych si netroufnul. Většinou se mi totiž prošoupou očka díky tření pri navazování na lano. Někdo to řeší tak, že si ty očka přelepí tejpkou, aby tu destrukci sedáku oddálil… při pomyšlení, že na sedáku visí můj život a lepidla na tejpce jsou taky pěkný svinstvo, bych si to netroufnul praktikovat.
Poslední lano jsme doma dostali svatebním darem, a to bylo někdy v polovině první dekády aktuálního století. Taky Lanex, něco pod 10mm, takový tmavě modrý to je. Má ho i tuhle oceněná pískovcová dračice Gloska a taky dobrý, jen trochu chlupatější. Závidí. Jediný problém byl/je se značením půlky, ale po slovech nespokojenosti mi z fabriky zacpali hubu poslanou fixkou.
Může mi někdo z dříve narozených vysvětlit, jaká frekvence výměny lan byla při vámi zde popisovaném zatěžování před rokem 89? Tuším a nerozumím tomu.
to Piškot: že to nebylo ve zlým jsme pochopili, jinak by už bylo smazáno ;)
Zajímavá diskuse. Přál bych vám lézt někdy se Špekem.Hlavně na čem leze on. (Loni jsem měl to štěstí s ním dělat prváč na sněžníku. Na Májovou z údolí při hraně přes 1k – Herkova Kerka IX.)
Černé lano, měkoučké jako ústa staré indiánky, stáří asi 4 roky, darované Hudečkem se slovy „tady máš Petře nové lano, ať se nám nezabiješ“. Když jsem si do něj sedl, oplet se protáhl tak o 30 čísel na metru. Nekecám! Spíše to byla guma na bangee jumping. Nevím jestli ho má stále, ale jestli mu někdo nějaké zase nedaroval, je možné, že na něm leze pořád. A že on toho naleze a i napadá. Je fakt, že moc neváží.
Rozhodně se s „lanem“ loučit nechtěl. Co to bylo za výrobce/značku, nevěděl a bylo mu to fuk. Prý hlavně když ho udrží.
Darujte mu také jeden vzorek na testování. Ale obávám se, že žádnou zprávu nenapíše.
Asi nejsem z těch oslovených (a dříve narozených), ale co si pamatuju, prodrbanej oplet zdaleka nebyl největší problém starých českých lan. Ty, co jsem měl já, spíš časem nešly protahovat osmou a pak už nešlo ani nalámat panenku do batohu. Frekvence výměny se dost odvíjela od mých možností, tzn. velmi řídká. Ale moje tehdejší lezení se taky moc nepodobalo dnešnímu. Pády víceméně neexistovaly…
Ale doteďka vzpomínám na nějakou Rocu, taky modrou, ta mi v devadesátých letech vydržela asi nejdýl ze všech lan, co jsem měl, možná 4 sezóny, přesně už nevím. Celkem brzo zchlupatěla, ale pak si držela pořád stejnej stav hrozně dlouho.
Samozřejmě průměr přes 10mm, takže těžká, potom i trochu tuhá, ale oplet držel hodně dobře.
Když zavzpomínám na začátek 80. let, tak moje lezení byl spíš čundr s lezením okolo VII. stupně místo popelení u ohně i přes den. Normový pád UIAA byl novinka šířená samizdaty a metodycká vymoženost pneumatika v Loubí. Lana Juta jsem úzkostlivě chránil před UV zářením a ze stejného důvodu kupoval červená. Ale někdy trvalo dost dlouho, než se na ně natrefilo, nebyli jsme tehdy v žádném oddíle a sháněli jsme je nejčastěji v Domě sportu v Jungmannce naproti Laterně Magice. Bílá lana evidentně tvrdla dřív. Jednou jsme soutěžili, komu líp stojí a vítěz dosáhl cca 4 m. Zkraje nám stačily třicítky, u kruhů se sedalo (šily se havajky) a slaňovali jsme na svázaných lanech. Kdo věděl, že poleze ažý do pádu, bral si na to dvě devítky. S ježděním do Saska, se přešlo na šedesátky a postupně s úspěchy expedic v Himalájích a perestrojkou se začala objevovat zahraniční lana, v Domě sportu se dal protekčně koupit i Edelweiss. Ty čtyry roky byla možná tak norma. Ale když to rozpočítáme na počet kluků v partě, tak to vycházelo na necelý rok protože jsme často lezli kombajny. Doma jsem měl lano v dřevěný truhle se všitým hadrovým fusakem, aby byl matroš tuty ve tmě, ale mohl vysychat. Někdy v tejdnu jsem truhlu otvíral a čuchal „skály“, jak jsem se nemohl dočkat pátku. :-)
Super diskuze, myslim, že to k něčemu vede ;-) jen přidám svou zkušenost s tendon 9.4…Není to zase až tak úplnej zázrak(souhlasim s piškotem, že je potřeba i trochu kritiky)jinak klady beru, o tom žádná! Mě vydrželo sezónu, a po sezoně bylo z 80m lana tak 64m použitelného lana…takže super lano, ale oplet u konců nevydrží věčně, přeci jen, je slabší…kdyby mi ho neukradl nějakej kretén v lese u Holan, tak bych na něm asi lezl dál :-)tkaže pokud máte na to, aby jste si každou sezónu koupili novou 9.4ku, tak je to bezva!Pic
Diskuze mi příjde opravdu zajímavá, tak bych taky rád přidal poznatek a to z pohledu lezce jiného druhu (než pískovcového) s menší frekvencí lezení.
Bohužel si nejsem jistý, jestli používám lano Tendom, ale parametry byly 10,2mm, 50m délka, fialové barvy s asi se dvěmi doplňujícími barvami a kupoval jsem ho před 5 lety, jsem přesvědčený, že se jedná o českého výrobce. Dobře prochází osmou a má velkou pružnost a to při odsednutí i na druhém.
Každopádně v průběhu těch pěti let jsem ho používal v mnoha různých terénech a počasích. Zejména lezu na ortorule, (vzhledem k tomu, že lezu kvaky v lese), po hodně členité skále, vystavené mokru, ať už z mokrých mechů, skály, nebo prostě kvůli dešti či sněhu. V průměru ho užívám 1-2x týdně na skále a 1x týdně v bezproblémovém prostředí (umělá stěna). V prvních 2,5 letech, kdy bylo v podstatě používané jen na ortorule, znělci, čediči a já nevím jakém „nepísku“ (písek opravdu zřídka), tak jsem měl pocit, že se v podstatě neopotřebovává, jen barva se trochu vyšisovala. Lano kontroluju pravidelně každý rok a po nějakém pádu vždycky. Lano jsem ještě nepral a vždycky po lezení ho nechám viset. Nicméně, v té době se do lana moc nepadalo ani neodsedávalo. Ale jak jsem říkal, bylo vystaveno nepřízni počasí.
Později jsem začal lézt i s jinými lezci než kvakery. Tím se změnil charakter lezeckého prostředí, tzn. více písek. Hlavně kamarád (váha kolem 82kg) zkouší těžší cesty a do lana i padá a to častěji a pak sebou beru lidi (hlavně bábovky kolem 58kg), kteří se tolik lezení nevěnují a velmi často odsedávají. Jak už jsem psal, lano velice pruží, takže mi příjde nevhodné pro začátečníky, resp. lidi, co hodně odsedávají. Za těch dalších 2,5 roku se oplet lana evidentně opotřebil, nicméně k prošoupání na jádro má ještě daleko. Pouze pocit, že už ho mám tak dlouho mě nutí myslet na koupi nového lana.
K zpátečnickému designu lan Tendon mám toto logické vysvětlení: http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=11630
Taky zajímavá debata :) (na Horydoly)