
Tady si přihřeju vlastní polívku – jednoznačná odpověď je: Lužické hory (v mém případě 12 min autem od baráku), na německé straně – jedna u Jonsdorfu, Jeptiška, a druhá u Oybinu. Spravuje je místní alpský spolek (DAV) s typickou germánskou precizností.
Feraty jsou poměrně lehké pro mírně trénovaného lezce (Jeptiška má v závěru poměrně těžký stup pro sváteční lezce). Čili na obě mohu vzít sestru. Každá vychází max. na 30 minut a jsou příjemným zpestřením v kochání se jedinečnou krásou a skromností Lužických hor.
Nonnenstein – Jeptiška (die Nonne)
Přechází členitý pískovcový masiv s krásnými výhledy na Jonsdorf a okolní hluboké lesy s pískovcovými skálami.

Nástupní místo

Klárka v nástupu

Atrakce – lanový most

“Exponovaný” přelez

Kritický bod cesty – převislý výlez (umělý stup je poměrně vysoko)

Pohled z vrcholu
Oybinská ferata Alpiner Grat
Spíše sportovní charakter, nevede k žádnému vrcholu, přechází hřeben a končí u vyhlídky na Oybin.

Těžší nástup


Závěrečná kolmá stěna

Pohled na závěrečnou část s vrcholovou skříňkou

Dechberoucí krása
Drážďanské sportovní feraty
V bývalém lomu, pár minut od centra Drážďan, jsou zbudované dvě feratové cesty. Jedna těžká (obtížnost se uvádí jako C/D, podle mého D) a druhá mimořádně těžká (obtížnost E) – moc se o ní neví, ale obtížností bude s přehledem patřit k nejtěžším v Evropě (společně s např. Kristall Klettersteig v Rakousku, která je ale nesrovnatelně delší a přisuzuje se jí obtížnost F) – na tuto cestu je třeba vzít vlastní horolezecké lano a v závěru se slanit. Hodí se i horolezecká helma.
Vzal jsem sestru na tu lehčí a stačilo to ;-). Tu druhou nechám na jindy a počítám, že tam budu mít sám se sebou co dělat.

Kolmý nástup


Střední část je mírně převislá

Udávání rad při závěrečném, suverénně nejtěžším, stupu
Pohled na éčkovou feratu – těsně pod tvrzí je potřeba se slanit zpět (vede těsně pod ten výběžek s červenou střechou). Blbé překvapení, ostatně já jsem se do dozvěděl náhodou od místních lezců.

Přes deset lehkých ferat je i v Českosaském Švýcarsku (taktéž na německé straně), z nichž minimálně jedna by měla stát za to – ta u Opičího kamene (Affenstein).
Text: Daniel Štastný
Foto: archiv autora
ad éčková ferata v Dresden
jmenuje se Sachsenstiege, hrádek je Begerburg, lezecká oblast se jmenuje Plauenscher Grund
adios Krysařík
Danku, pěkný info! Děkujeme.
O víkendu jsem absolvoval Nonnensteig a chtěl k tomu něco napsat, ale vše již bylo řečeno. Pro lezce pěkný odpočinkový výlet (opravdu lehké) a když s sebou vezmou průměrně fyzicky zdatnou manželku, přítelkyni či kamaráda (nehorolezce) tak mu připraví nezapomenutelný zážitek. Jen pro doplnění – z Dolní Světlé 10 min. na hranice dalších 10 min. pod nástup. Po dešti a od prosince do 30.dubna zákaz lezení. Jo a díky za tip.
2Vláďa: Pak se nabízí alespoň možnost zužitkovat fotomateriál:
https://euroclimbing.com/lezeni/piseme-fotime-vyhravame/
:o)
2Houba:Podle rozkazu kapitáne právě jsem to odeslal :)))
Výborně! Fotky jsou fakt pěkné.
Já jsem se chtěl zeptat na to Éčko u Draždan, jak je to tam s tim slanováním.
Opravdu tam to lano nutně potřebuju, nedá se tam vylézt někudy nahoru? (žádné nemám a ani slanovat moc neumim)
Nevím o žádné jiné feratě, kde by byl podobný problém.
Pro Karla.
Sám píšeš: „žádné nemám a ani slanovat moc neumim“ a chceš po těžké ferratě ještě sólo dolejzat neznámým terénem, pravděpodobně dost sračkoidním?
Nechtělo by to, alespoň základní lezeckou průpravu? Tvůj názor mi přijde hodný nepříliš zodpovědného člověka.
Na to slanění – stačí 60 s tím, že ve štandu cca v polovině to slaním podruhý? a Karle, na to bys měl mít fakt aspoň někoho zkušenýho s sebou.
Lidi a namísto slanění nejde slézt zpátky po ferratě ? nebo je tam narváno ? počítám, že asi není (narváno)
Díky
Ahoj, dnes jsem tu Eckovou absolvoval a vzhledem k tomu, ze tam nikdo dalsi nelezl, tak jsem to sebehl zpatky po ferate. Nouzove by se dalo asi i s nekym vyhnout, ale moc rims tam teda neni. Lezecky jsou na tuhle feratu nutnost.
ahoj to je husty ja tam jedu v nedeli