Víkendová záchranka v Labáku

Včera v dopoledních hodinách proběhla záchranná akce na levém břehu Labského údolí. Naši reportéři byli opět u toho!

Na podvrcholové římse masivu Hnojový dům byla objevena několik dní (téměř dva měsíce, pozn. red) pohřešovaná lezkyně dobrodružné povahy. Slabé zvuky a téměř nepatrné náznaky pohybu dávaly naději na úspěšný pokus o záchranu. Na druhé misce vah byla šedesátimetrová hloubka a nevypočitatelné chování zachraňované po dlouhém pobytu mimo civilizaci.

Místo uvěznění pohřešované – tmavá římsa, cca 7 m pod vrškem

Záchranný tým nevedl nikdo jiný než správce skal Jeník Pleticha. Vzhledem k časným ranním hodinám se okolo Kosti nenašel nikdo další, schopný pustit se do náročného úkolu;  místo sekundanta dobrovolně zaujal reportér écéčka. Předpokladem úspěchu je nepodcenit přípravu a tak si záchranáři vzali dohromady jedno lano, jeden sedák, jednu osmu, jednu karabinu (s pojistkou!) a dvě smyčky. A jeden nůž, to kdyby to nedopadlo a dopadlo.

Je tam. My tady. Mezi námi hlubina.

Náročným příkrým terénem za nelidské humidity dostali jsme se až na vršek masivu Hnojový dům. Zvukový kontakt s pohřešovanou byl navázán téměř přesně hodinu po nahlášení objevu! Během několika dalších minut jsme bočně svahem sestoupili a navázali kontakt oční – měla známky ušní! Bohužel, od pohublé ovce nás dělí pro obě strany nepřekonatelný komín. Čumíme přes něj na sebe, kouříme, přežvykujeme. Občas prohodíme pár slov na uklidnění.

Nevyhnutelné se přiblížilo, je třeba slanit, na římse chytit, přivázat, vytáhnout. Delikátní situace, vyžadující si několik celých chlapů. Hasiče z vrozené skromnosti nevoláme, celý Jeník se vrhá do stěny.

Záchranář jde do akce. Být správcem skal může přinášet mnoho veselých příhod.

Na římse jsou už dva a dle předpokladů se zachraňovaná z vrozeného studu nechytá kolem záchranářova krku. Z místa kontaktu očního přesvědčuji ovci aby se přeci jenom nepokusila přeskočit nepřeskočitelný komín. Začíná to mít spád. Jeník skáče a navazuje kontakt haptický. Zkušeně posazuje ovci na prdel, a omotává vším dostupným. Tahám. Blbý. Jeník leze. A tlačí. Vemeno – temeno! Všichni tři ležíme, opalujeme se.

Vyčerpaný reportér écé s úlovkem, vyčerpaná ovce s majitelem

S ovcí nejdřív na rameni, pak na pejska, scházíme Koňákem. Nepočítaně zastávek, dáma je hladová. Poslední u Kosti, pánové jsou žízniví.

Do auta a za pět minut už je ovce zpátky v redakci mezi dalšími dvěma sestřičkami. Šťastná.

Jeníku, díky!

Po dvou měsících opět mezi svými.