Se správcem Devils Tower

Na stánkách euroclimbing.com se často setkáváme s informacemi o aktivitách místních správců skal. Jejich dobrovolná činnost je podrobována kritice, nezřídka negativní, a i tak (nebo právě proto že) je pro některé tato činnost zahalena tajemstvím. Představa o tom, jak se správcuje za hranicemi České republiky, případně Evropy, nám chybí úplně.

I proto jsme zneužili možnosti a pod Bělským masivem vyzpovídali slečnu, která vytoužené informace má. Doslova z druhé ruky. Jmenuje se Jitka Sinecká a za nedlouho se stane manželkou Seana Nelba, správce a horolezeckého rangera na Devils Tower ve Wyomingu.

Ranger Sean Nelb u vrcholové lebky

EC: Gratulujeme k očekávané velké události. Jak se vůbec člověk s český pasem stane manželkou správce Devils Tower?
J: Vyleze na vrchol Ďábelské věže a tam ve vrcholové knížce, pod bizoní lebkou s rohy a dřevěným nápisem „No climbing above this point“ (Zákaz lezení nad tento bod) najde zápis: Jitka, will you marry me? (Jitka, vezmeš si mě?). A pak to samé pro Seana zapíše na Suché skály na vrchol Střední věže a čeká, až sem Sean přijede a o svatební den do vrcholové knížky připíše své „ano“.

EC: Těžká romantika, nádhera! Ale k věci přeci jenom pro nás, na svatební veselici nepozvané, podstatné. Co to znamená být správcem Devils Tower?
J: Předně bych řekla, že není jeden správce Devils Tower, ale tři. Navíc se nenazývají správci, ale horolezečtí rangeři. Standardní pracovní den se skládá z několika částí. Asi třetinu pracovní doby zabere registrace lezců a související administrativa, třetinu informování turistů o historii a technice lezení a vysvětlování, jak se ti lidé dostali na horu a jak se proboha dostanou zase dolů (smích), a třetinu samotné lezení za účelem „dohlížení na bezpečnost okolních lezců“.

EC: Lezení? Nevídané…
J: Správce by měl v první řadě vědět, co se na skalách děje. Také, aby šel příkladem ostatním lezcům, poradil a dohlížel na bezpečnost. Samozřejmě také leze pro radost a protože lezení je jeho obsese, jinak by tuto práci nedělal. Kromě toho rangeři zasahují, když dojde k úrazu nebo se někomu v noci kousne lano a nemá čelovku a nedokáže vylézt zpět, což se už párkrát za sezónu stalo. Tak asi vypadá jejich pracovní den.

Jedna z mnoha klasických cest na Devils Tower

EC: Říkáš pracovní den. Teda asi nikoliv čestná funkce jako u nás, ale placená… Za kolik?
J: Ano. Dělat správce je činnost na plný úvazek. Ale je to práce jen sezónní, placená federální vládou, která spravuje všechny národní parky v Americe. Plat musí člověka udržet při životě i v zimě. Zatím to jde.

EC: Správci také mění stabilní jištění? Akuvrtačka nebo kladivo?
J: Stabilního jištění na věži mnoho není, leze se převážně po vlastním. To málo, co je v několika odjištěných cestách a slaňáky jsou nové a mělo by nějakou dobu vydržet. Jinak samozřejmě akuvrtačka.

EC: Vznikají ještě teď nové směry, nebo už je plno?
J: Počet spár a koutů na věži je omezený, vše už bylo vylezeno. V současnosti se nýtují sportovní těžké plotny mezi spárami, nebo se čistí cesty, kde byl provovýstup uskutečněn někdy v 60.letech a od té doby zarostly trávou, takže je to takové dělání provovýstupů po druhé.

EC: Stále mluvíme jen o Devils Tower. Patří do okruhu zájmu správců i nějaké další skály v okolí?
J: Správci mají na starosti pouze tuto horu. Ale v okolí je spousta dalšího lezení, sportovky na vápně, širočiny na žule, věžičky… tam správci ale jezdí jen za zábavou.

Ďábelsky oranžová magická věž

EC: Tedy nějaké další plány, nebo se dá na Devils Tower správcovat celý život?
J: Chutě by tu byly. Nevýhodou je, že se jedná o sezónní práci a že v okolí Devils Tower vůbec nic není a lidé zde nežijí, jen sem jezdí za lezením. Během zimní sezóny má Sean zájem pracovat jako správce skal v Joshua Tree. Pro ten účel je ale třeba něco jako menší policejní výcvik. Správce tam totiž chodí ozbrojen…

EC: ..kvůli medvědům?
J: Na svoji obranu před neukázněnými návštěvníky. Má právo vyžadovat dodržování zákona a použít k tomu zbraň.

EC: Masakr! Neodvažujeme se ptát dál a děkujeme za podnětný rozhovor. Přejeme vám oběma příjemný společný život ve skalách.
J: Díky moc!

EC děkuje Jitce za poskytnutí fotografií