Zase jeden parádní víkend nám uplynul. Tentokrát jsme se jeli podívat na žulu v Königshainu, kde vede mnoho krásných sportovních cest.
Podívejte se tedy EC kamarádi na fotoreport z této oblasti. Fotky přeci vydají za tisíce slov.
Láďa, Karel, Tomáš
S Culdou jsem byl dohodnut na sobotní climbing, ale konkrétní volbu oblasti jsme neřešili. K večeru mi ale volá Tomáš, že jede s Láďou a Karlem na Königshain, tak jestli nechcem jet taky. Paráda – nová oblast, nový zkušenoti!
Volba oblasti to asi byla ideální. V sobotu na Bořni bylo prý zataženo a kosa. Někteří jedinci jeli i na Sněžník, který byl naprosto proteklý. Labák nevím.
Culda
Kluci nás v Königshainu zavedli do sektoru Kolosseum. Měl by to být jeden z nejhečích a nejvyšších sektorů. Kolosseum díky své jižní stěně vyhřáté podzimním sluncem doopravdy nezklamal. Pecka lezení!
Culda
S Culdou a Tomem jsme se rozlézali v kolosseumských údolních cesta. Všechny cesty jsou výborně odjištěny borháky a zakončeny slaňovacím prasátkem. Styl lezení převažuje po lištách a občas narazíte i na zajímavé žulové obliny. Jen ta klasa tu je trochu prapodivná. Zdejší IXc by mohlo odpovídat labskému VIIIc a místní IXa odpovídá labskému VIIIa.
Klasa je sice nepodstatná, ale mám takový jeden klasifikační sen, respektivě názor. Dříve vylézt desítku na písku bylo něco významného a jednoznačně zlom pro každého lezce. Desítky lezlo v podstatě minimum lezců, dá se říci, že jen komunita ze „špičky“. Dnešní doba je ale jiná, lezci mají více možností k tréninku (stěny) a k cestování (vápno), tudíž hodně zesílili. Desítka už v dnešní době není milník (lezou se o sto šest) a to je dle mého názoru špatně. Většina nejtěžších cest na písku končí stupněm Xc, což by mělo odpovídat 8a ve francouzské klase. Xa by mělo být 7c. Není tedy lepší, aby z Xačka se udělal opět milník jako v dřívějších dobách? To znamená, nynější Xcéčka poschazovat a udělat z nich Xáčka. Na vápně mi přijde, že milník je pro většinu sportovních lezců 8a francouzských. Po něm každý touží. Xa by tedy dle mého skromného názoru mělo odpovídat stupni 8a (ne schůdnějšímu 7c, jak to momentálně u nás je nastavené).
Miki
Miki
Miki
Tomáš
Karel
Miki
Jinak mám pro Vás dobrou zprávu. Culda už zase začíná nacházet potřebnou motivaci k lezení a od téhle soboty se zase začne lezecky hejbat. Musí prej natrénovat na vápínko, kam jede s náma na začátku února. Prej už nám pro EC konečně napíše i další díl o tréninku. Inu samé dobré zprávy.
Culda v High Live
High live IXc (labských VIIIc)
Musíme bejt k sobě upřímní. Nejsme silní, jen je to tu klasifikačně hrozně měkký!
Tomáš a radost z pěkného dne.
Pecka den! Aby to množství čerstvého přírodního vzduchu na nás nebylo moc, jelo se v sobotu večír ještě na trénink na prašnou bouldrovku. Jéééésss!
Průvodce:
České topo lze nalézt na webu horohejnice.webzdarma.cz
Jak se tam dostaneme?
Z Nového Boru jsme jeli směr Svor – Rumburk – Löbau – Königshain. Z Nového Boru to je cirka 70km.
Text : Jakub „Miki“ Měkota, miki@euroclimbing.com
Foto: Miki, Tomáš
Koukám,že se ti tam líbilo. Zajímavý fotky :)
Já si spíš myslím,že by klasa měla jít opačně.Vem si jaký usilí potřebuješ k přelezu toho Xa v porovnání nějakého 7c(9) na vápně.Mě osobně přijde,že rychleji dáš to 7c.Prostě to moc srovnávat nejde,písek je víc technickej,někdy i morálovej.Hlavně že to sou pěkný lajny.
Zdar Miki. Právě jsem dorazil ze zaprášené boulderovky. Radši bych taky rád vyrazil na tak nádhernou žulu. Parádní fotky. V dobrém závidím…
Miky, pěkný článek, jenom teda co to je za provokaci s tím Xa? :)) Nedráždi hada bosou nohou. Aby ses za rok za dva nedivil nové Tabulce nejtěžších cest na písku :)
Byly doby, kdy byla milník pětka, pak třeba sedmička, VIIc a pak „Meisterweg“, pak devítka, IXc… Tak holt teď je milník Xb nebo Xc, nebo třeba jedenáctka, to je vůbec číslo. Tlačit to pořád dolů a pracovat s víceméně uzavřenou klasifikací by znamenalo pořád zvětšovat rozsah stupňů, takže by to bylo čím dál míň přesné.
K té klasifikaci v Königsheinu, ono je asi hlavně nešťastné klasifikovat tenhle typ lezení pískovcovou klasifikací, protože s pískovcem to nemá nic společného. Myslím, že v nějakých nových průvodcích už to i Němci píšou v UIAA a to vypadá mnohem líp.
Iljo, nebreč, takovou žulu máme přece u nás (nebo spíše ortorulu)a práce jak na kostele:-). A s klasifikací nemáme problémy.
Já nebrečím, ale když vidím tu kolmou stěnu z pevné žuly, k tomu ty výstavní lišty, tak cítím možný úspěch :-) Jen škoda, že je to tak daleko. Máš pravdu, Vlku, zůstaneme na rodné hroudě :-
Nejsi nic jiného než lištový magor, nauč se to konečně po pořádných oblinách, určitě to užiješ víc:-).Když vidím tvé zalamování na oblinách dělá se mi trošku šoufl.
Vlku, nechápu, co řešíš. Bouli přeci zalomíš :-)
Jak kterou :-)), to si rád nechám ukázat.
Kolosseum je asi nejhezčí sektor. Je tam ještě jeden vyšší, který je na levo od přístupové asfaltky v lese. To je ale zatopený lom, kam se musí slaňovat a tak u poloviny cest padají stěny přímo do vody. Rozhodně tam nebude taková pohoda na sluníčku, jako v Kolosseu.
Pro softmovery lze doporučit centrální lom kousek nad Kolosseem, kde jsou cesty nižší. Je tam sice cedule Private grundstuck, ale nýtů je tam požehnaně a asi se tam hojně leze i přes to soukromé vlastnictví.
A dále moc pěkné lezení pro softmovery je u té výletní chaty na konci asfaltky – tam to není lom, ale krásné vrstvené přírodní obliny, jištění je stejně luxusní jako v lomech.
Jako bonus je tam vyhlídková věž, vstup zdarma.