Další neznámou lezeckou oblastí u Azurového pobřeží, kterou jsme se při našem podzimním pracovním pobytu ve Francii rozhodli vyzkoušet, byl Gorges du Blavet. Lákavé je už jen to, že místní skála není z vápence jako ve většině oblastí na jihu země. Materiál je do červena zbarvený ryolit. Kaňon říčky Blavet se nachází nedaleko pobřežního města Frejus. Naštěstí náš mladý šéf měl doma okopírovanou část lezeckého a turistického průvodce, takže jsme nejeli úplně naslepo.
Mezi červenými skalami (jejichž pás se táhne až k pobřeží – viz Massiv l´Esterrel) si říčka Blavet vyhloubila svůj kaňon. Klikni pro větší obrázek.
Do oblasti jsme dorazili za tmy a místo k noclehu jsme našli na parkovišti u vyhlídky. V noci (v Blavetu jsme byli 10. – 11. 11. 2008) tradičně pršelo a s lezením to bylo nahnuté. Ráno nás ale probudilo slunce a parádní výhled. Všude okolo byly korkové duby s ořezanou kůrou na spodku stromů.
Výhled od nocoviště na parkovišti.
Slunečného rána jsme využili k vysušení naší ložnice. Potom jsme již netrpělivě vyhlíželi, kde že se to vlastně leze, a vyrazili jsme ke skalám. Po cca 200 metrech po silnici a po správném překladu jsme se otočili zpět k autu a dali se správným směrem.
„Sklizené“ korkové duby.
Sklízení (nožíkem to opravdu moc nejde).
Detail uřízlé kůry.
Ráno na vyhlídce nad Gorges du Blavet.
Mapka příjezdu.
Lezení v Gorges du Blavet nás mile překvapilo. Jen první rozlezové 5a mi přišlo nějaké těžké, ale když jsme zjistili, že jsem si spletl cestu a lezl 6a, bylo vše pořádku. Lezení je zde spíše těžší. Příště až sem pojedeme, musíme více natrénovat, abychom se podívali do cest 6c a výš, protože ty vypadaly opravdu nádherně. Ale i naše 5c a 6a, co jsme lezli, byla lahůdková.
Lezení v Gorges du Blavet.
Tak jsme přišli na novou fintu, jak vyzrát na těžké cesty: musíte se v průvodci dočíst, že lezete cestu obtížnosti např. 5a (v tom 5a si pořádně zanadávat, jak je to těžké, ale se slovy, „že je to přece jen 5a, tak v tom nehledej problém“, ji vylézt), nechat ji vylézt i spolulezce (který si zanadává také) a až poté se do průvodce podívat pořádně a zjistit, že jste vlastně vylezli vedlejší 6a. To vše je vhodné praktikovat hned ze začátku, na rozlezení, aby Vám radostná euforie vydržela alespoň do prvního těžšího místa v následující cestě 5b. ;) Ovšem nedoporučujeme splést si 5a např. s 7a…
Masivy v Gorges du Blavet. Masivy.
Další noc opět trochu pršelo, a tak jsme si naplánovali výlet, abychom se podívali okolo říčky Blavet, která tu vyřízla krásný kaňon. Nejprve jsme prošli po pravém břehu a prohlédli si cestou pravěkou jeskyni a další úžasné linie. K našemu překvapení bylo ve stěnách zavěšeno spousta lezčíků, takže noční déšť asi nebyl tak strašný.
Prehistorická jeskyně – La grotte du Muréron.
Rozhodli jsme se tedy výlet zkrátit, abychom ještě stihli nějaké lezení. Hned za mostem na levý břeh jsme tedy následovali modrou značku, která měla vést těsně podél říčky. Teoreticky by to měl být i přístup ke skalám na levém břehu, ale asi nebude moc využívaný. Modrá značka se nám po několika metrech úspěšně ztratila a už jsme se proplétali skrz křoví.
Nově samozřejmě osázená expreskama…
Po chvíli bloudění jsme právě včas sestoupili k říčce a tam na druhém břehu našli naší ztracenou modrou. Přechodů přes Blavet jsme si užili ještě několik, ale cestu už jsme neztratili a zdárně dorazili na parkoviště k vozu.
Neplánovaná zkratka roštím ;) ale zato s kouzelnými tůňkami.
Pak jsme v brzkém odpoledni zase vyrazili za lezeckými lahůdkami Gorges du Blavet. Stihli jsme ještě asi 3 cesty, ale bohužel opět začalo pršet a připravilo nás to o další vertikální metry. Rozhodli jsme se počkat ještě jednu noc, jestli se počasí ještě neumoudří, ale ráno bylo sychravo a deštivo, tak jsme se rozjeli dále po Azurovém pobřeží.
S pomocí botaničky Hanky se nám později podařilo rozluštit záhadu stromu s nezralými (nedaly se jíst) a zralými plody (daly se jíst naštěstí bez následků). Je to planika.
Text a foto: Plši
Ta oblast vypadá hodně lákavě!