Nechci zabřednout do kontroverze rozdílů mezi skialpinismem a ski-touringem. Můj výšlap byl čistě „turistický“. Termoska, dvoje rukavice (na výšlap a na sjezd) a horalka. Noc předtím ještě „nášlap“ na začátek cesty, kolik jsem toho schopen vylézt za jednu hodinu. Za svitu měsíce a čelovky jsem došel z Malga Ciapely do Pian de Lobbia po sjezdovce (jinudy to v tak úzkém údolí ani nejde). Marmoladu do výšky 3000 m jsem odhadl na 4 hodiny. Ráno jsem vyrazil. Hodin bylo nakonec potřeba 5 i s dlouhými zastávkami na výhled.
Výšlap do výšky 3000 m po Marmoladě. Celková délka zhruba 7 km. Východ z Malga Ciapely (1440 m) údolím podél sjezdovky k Pian de Lobbia nad jezero Lago di Fedaia a přímo nahoru volným terénem podél skalního masivu Sass Da Le Undes pod předposlední stanici lanovky na Punta Serauta.
Výstup nahoru
Měření výšky sněhu v Malga Ciapela
Masiv Marmolady v pozadí
Silnice k Pian de Lobbia (uzavřená kvůli lavinám)
Dobrým kompromisem (bezpečným a zároveň zajímavým na volný terén) mi přišel výstup podél masivu Sassa de la Undes s tím, že k němu přijdu po sjezdovce. Volným terénem pak pod vrchol Serauta na ledovec.
Sass da le Undes
Pohled směrem do údolí k jezeru Lago di Fedaia
Zamrzlé Lago di Fedaia
Má trasa byla přehledná. Na pár lavin jsem cestou narazil, ale nebezpečným svahům jsem se vyhnul. Tak akorát polodenní výlet, bez mačkanice lyžařů na vrcholu u výstupu koncové lanovky Punta Rocca (ten si nechám na jindy). Já jsem skončil pod vrcholem. Sjezd volným terénem byl krásný, ale náročný na techniku – namrzlý firn v kombinaci s hlubokými propady do prašanu. Na měkkých skialpech dřina. Nakonec zvítězily krátké oblouky nad telemarkem.
Punta Serauta – předposlední stanice lanovky
Stále doprovázející Sass da le Undes
Výška 3000 m, oddych, příprava na sjezd
Pohled ke Gruppo del Sella
Poslední pohled před sjezdem
Marmolada si rozhodně zaslouží poetičtější popis, ale ten nechám na fotkách :-)
Text a foto: Daniel Štastný
Krásný fotky, musel to být prima výšlap.
Ad.horalka – dobrá horalská volba, lepší než ty tatranský tatranky :-)
Sem koukal, že Marmeláda se z týhle strany chodí často po sjezdovce. Já to teda nezkoušel, ale šel sem z Malga Ciapely do Passo Padon, abych se po ránu vyvětral a zjistil, jak vypadaj hory bez lyžařů.
BTW. na levý straně cestou z údolí z Malga Ciapely je takovej ledík, cca WI 2, 30 metrů. Je dobrej, když čék nemá sparringa, páč se to dá voběhnout a lano hodit nahoře za strom. A dole pod Malga Ciapelou je soutěska Sottoguda, kde je jeden hezčí led než druhej.
Čibióne, Honzo, Trysko: Koukám, že Dan vyfotil Gruppo del Sella. Nutno v létě dát revival Via della Rampa!
2Papouš: Bude report z ledíků z Malga Ciapely :-) ?
to miki: nebude. to je dřevní záležitost, neni k tomu ani fotka. Sottoguda už vyšla kdysi u Houby v CAO.
Ahoj Papouši, šel jsem mezi červenou sjezdovkou a skálou Sassa de la Undes. V tomhle místě se to docela nabízí a navíc mnohem krásnější, než sledovat protijedoucí lyžaře. Pod Serautou jsem ale na sjezdovku stejně došel a kousek po ní vylezl. Jinak začátek jsem šel po sjezdovce taky.
Dovedu si představit vyrazit ráno kolem 5.-6. z Malga Ciapely a vyhnout se lyžařům – je to tam krásný i v noci, ale to jen trasa do P. de Lobbia. Na vrchol bych si sám netroufal – zvlášť, když se ten den, co jsem vyšel, u P. de Lobbia strhla lavina a zasypala půlku sjezdovky. Nebyla nijak velká, ale stejně ji kompletně sondovali, než ji zrolbovali.
Moc pěkný fotky a počásko :-) Chválím ! Tiše tu od stolu „závidím“ a cpu se jen tou Tatrankou.
Rampenführera s Ranpou? ;-) No, ve středu se optám Tryskáče…zda ho Maruška pustí! :-) Já bych jel…