Moře, dítě a skály, aneb za lezením do roviny

Drže se manuálu z biografu, kdy auto a dítě máme a než se vyloupne druhé, navštěvujeme Jugošku.  Prý se tam i leze. Zkušenější kamarádi, internet a půjčený průvodce nás směřují na západní pobřeží poloostrova Istrie. Na první červnový víkend do vozu přihazujeme jednoho jističe a chůvu navrh.

Rovinj, standardní turistický disneyland

Base camp zakládáme poblíž turistického centra Rovinj, které samo nabízí příměstskou kletterngarten. Pro ubytování volíme z rodinných důvodů jistější apartmán, ale vybírat lze i z přehršle kempů.

Osud tomu chtěl, že kopírujeme obsah článku z historického webu lezeníatd.cz.  Dál přihazuji něco málo aktuálních poznámek.
Vůbec vše podstatné, i to méně, je v průvodci pro instantní lezení po Chorvatsku od Borise Čujiće.

Rovinj
Jedná se o bývalý lom, pěšky dosažitelný z centra města. Předností numero jedna tak je poloha (pokud bydlíte v Rovinj). K zahození také není orientace stěny, do které se puchejř opře až  po poledni. Průměrná výška stěn 10 m, obtížnost cest převážně v dolní části stupnice, nejvíce od 5a do 6b. Skály leží pár desítek metrů od vody.

Kája v jedné z mnoha cest v Rovinjském lomu

Uvedené plusy se vrací na  návštěvnosti a to především katalogových typů. O víkendu z důvodu zachování zdravého rozumu nelezitelno, i v ostatních dnech je vhodné si přivstat. Neb už se to ztratí, je to ideální místo pro řvoucí děti, psy a podobnou havěť. K tomu dost prostoru pro skotačení na suchu i ve vodě. S kočárkem bez potíží až k nástupu.

Dvigrad
Z Rovinje 20 minut jízdy autem. Krásné údolí s dominantou zříceniny hradu. Jedná se o dlouhý skalní pás, orientovaný na jih. Cesty od ukrutných dachů až po nevídaně položené plotny. Délka mezi 10 až 20 metry. Na výběr je cest mnoho, nejvíce opět nižších čísel. I vzhledem k členitosti terénu případná větší návštěvnost nevadí. Na hraní malých děcek pod skálou to moc není – úzká pěšina, křoví, svah.

Oblast Dvigrad

Limski kanal
Autem z Rovinje obdobně jako Dvigrad. Závěrečný příjezd lesní cestou je opatřen bílou kulatou cedulí s červeným lemováním. Plech je vhodné považovat pouze za doporučení, je to fakt ještě kus.
Vybíráme sektor Šimije s nejvyššími stěnami. Krása stíhá nádheru. Cesty až 40 metrů, famózní výhled na moře, unikátní zátoku, dávající jméno oblasti.

Hlavní stěna Limského kanálu – Šimije. Leze ranpa.

Leze se po členité skále, spárky, převísky, keříky. Pro softmovery doporučeníhodná 30 metrová cesta Kornjača za 5c. Pouští nečekaně lehce, docházejí expresky.
S kočárkem to sem taky není ono, podobné jako Dvigrad, k tomu horší přístup.

Všechny oblasti jsou zhusta osazeny borháky, výjimečně nýty. Někdy jich je snad až moc.
Několikrát překvapilo dost divoké umístění/cvakání slanění. Poslední krok  je tak občas o tři stupně těžší, než celá cesta. Problémy s tímto byli zaznamenány i u dalších lezoucích, obzvláště těch menších, chudomuskulatruních a dětí. Neporozuměl jsem.
Přes vysokou frekvenci je vápenec neoklouzaný, občas jsou jména cest napsaná u nástupů, se zásadním průvodce je orientace snadná.

Poslední zkonzumovaná ryba výletu

účastníci zájezdu: Míša (+1), Dája, Pavel, Věrka, Kája
cesta: Děčín, Praha, Vídeň, Graz, Maribor, Lublaň, Rovinj, půlroční viněta na Slovinskou hájvej za 35 ojro included, Praha – Rovinj 9 hodin
ubytování: apartmán pro 4 osoby 80 ojro/noc
průvodce: Croatia, Boris Čujić, 4. doplněné vydání, 2007 (za půjčení velké díky Martinu Čermákovi)

Text: Ranpa