Siurana – matka španělského lezení

Škola lezení – to je stručně Siurana. Zapomeňte na vytrvalostní stropovité dardy. Siurana nabízí především mírně převislé technické baletní ladičky za někdy až moc kruté malé chyty.

A hlavně je tu nádherné údolí prolité skalami a klídek skoro jako v Labáčku.

Vesnička Siurana, foto: Miki

Siurana nebo Labák?, foto: Miki

V siuranských serpentýnách je hodně gelu na silnici, foto: Miki

Na mapě ukažte prstem na východní pobřeží Španělska, najděte Barcelonu, jeďte prstem níž a narazíte na město Reus. Pak očima zaostřete jak nejlépe umíte a najďete si horskou vesničku Siurana de Prades. Hlavně používejte hlavu a nespoléhejte se na GPS navigátor, může vás třeba navést do jiné Siurany. Nám se to po přiletu do Girony povedlo a ráno jsme se probudili ve vesnici, kde nejsou vůbec žádné skály. Naštěstí to z letiště do jiné Siurany byl jen kousek (25km) a zas tak hodně jsme si nezajeli.

Jiná vesnička Siurana, ta je kousek od letiště v Gironě

Až tedy přijedete do správné Siurany, budete jednoznačně potřebovat průvodce. Koupíte ho přímo u Toniho v kempu za 22 Euro. Průvodce je pěkně zpracovaný a doporučil bych si ho pořídit. Přispějete alespoň developerovi Tonimu na nové bolty. Toni Arbornes je asi hlavní siuranská postava. Má tu kempík, stále vrtá a rozvíjí nové siuranské sektory a je to i vynikajcí sportovní kruto lezec (až 8b+). Po Dani Andradovi určitě jeden z nejaktivnějších španělských prvovýstupců. Má snad dokonce i volně vylezeného Freeridera na El Capitana a v Himalájích se i pokoušel o volný přelez Eternal Flame (cesta byla přelezna až letos bratry Huberovými, prvovýstupci – Wolfgang Güllich, Kurt Albert, Christof Stiegler a český lezec Milan Sýkora) Více se o Tonim dozvíte například ZDE.

Toni Arbones na obálce topa

Co se dále týče Siurany, tak se tu vyskytují různí tvorové – hlavně ty z Čech a ze Slovenska. Díky všem těm tvorům za ty krásné siuranské večery.

Na fotce zleva doprava: Piškot, David Šatánek, Ďuro Repán, Ála Rozsypal….na druhé neviditilné straně za fotkou: Honza, Lucka Hrozová a tuším Jitka s Anglánem

Boys don’t cry 7c

Boys don’t cry 7c

Kamarádi mě poprosili, jestli bych je nenaučil lézt po skalách a nevysvětlil jim základní horolezeckou metodiku. Vybírali jsme tedy především sektory, kde je větší frekvence lehkých cest (5+ až 6a+). Z počátku jsem se sice obával, že si tu začátečníci moc nezalezou, ale opak byl pravdou. Výběr lehkých cest na týdenní lezení je velmi slušný, při dlouhodobém pobytu už byste měli asi trochu problém.

Alexander a jeho první kroky na vápně

Michal a jeho první kroky na vápně

Prý hezké 7c

Předposlední den našeho krátkého pobytu jsme zkusili i lehkou třídélkovou cestu v sektoru la Reina Mora. Kluci lezli prvně delší cestu, takže to byla pro ně snad zajímavá zkušenost. V sektoru la Reina Mora jsme potkali i Toniho, který tu čekal na parťáka. Kamarád mu ale nepřišel, a tak jelikož jsme byli tři, měl jsem tu poctu si s ním zalézt. Toni tu před pár dny navrtal 2 nové krásné 45m projekty (2 délky, lze lézt na jeden zátah), takže jsme to s Tonim na druhém konci lana (zatím tu nebyly všude nýty) zkoušeli. První cesta měla první 7A+ délku a druhou délku za 7b+, to se ještě krásně dalo. Druhá cesta už byla ale tvrdší, první mírně položená délka za 7c+ a druhá převislá za 8a+, kde se Toni ladně prošel, jakoby se ani nezadýchal, a já jsem tam už padal jako pytel brambor. Inu Toni je evidentně Pan lezec a žádný máslo.

Toni Arbones, foto: google pics

Poslední den ve středu už byla po ránu hrozná humidita (skoro jako ta labská podzimní) a do toho mírný déšť. Naštěstí dopoledne se zvednul vítr a začlo to krásně třít, tak hurá s birminghenskejma Anglánama zkusit alespoň jednu cestičku…

Anglán v 7b+

Miki

Závěrem

Jak tam

Do Siurany můžete jet buď svým automobilem z Čech (časově náročnější) nebo si lze koupit levnou letenku od nízkonákladových společností. My letěli z Bratislavy do Girony společností Ryanair. Dá se ale leťet i přímým letem z Prahy do Barcelony, takhle tam například jel Piškot s Honzou.  Do Reusu ale v sezóně létá i Ryanair a dá se odtud dostat pomocí MHD do Cornudelly a pak kousek pěšky do Siurany a nebo zkusit stopa. Jelikož jsme neletěli do Reusu ale do Girony, pronajmuli jsme si od společnosti AurigaCrown automobil Ford Focus (cca za 1900Kč na 7dní).  Dále se dá levně pronajmout auto od společnosti Solmar, společnosti typu Hertz a Europcar bych díky vyšší ceně nedoporučoval.

Spaní

Přímo v Siuraně je levný Toniho camp (6 Euro za noc ve stanu). Dá se tu ale pro zimouřivé lezce pronajmout bungalov. Více na stránkách campu ZDE. Dále je spaní zatím tolerované na místním parkovišti.

Hospoda

V kempu je za relativně slušněj peníz výborná lezecká hospoda (pívo 1,5 Euro, láhev vína 4 Eura, bageta 1Euro, kafe 1,2 Euro, jídlo o 3 chodech 9 Euro). Bohužel ale zavírají už ve 23 hodin a večírky se občas přesunují do sfér parkoviště.

Voda

Lze nabrat v kempu nebo balenou vodu přímo v Reusu, kde je Carefour hypermarket.

Okolní oblasti:

Nejblíže je sektor El Racó de Missa (oblast Montsant), který je i v průvodci na Siuranu. Ze známějších oblastí lze navštívit například Margalef (1 hodina jízdy ze Siurany)

Toni nám ještě nakreslil manuál, jak se dostat do sektoru El Racó de Missa. Před vesnicí La Morera del Montsant se dejte doleva (obchavat přes vesnici) a za vesnicí to je první odbočka doprava. Pak 3km jízdy a poté na Vás čeká 25 minut chůze do kopce.

Text: Jakub „Miki“ Měkota, miki@euroclimbing.com