Francouzská oblast St. Leger, ležící na úpatí 1909 m vysokého Mt. Ventoux, patří k novým, ale už i tak velmi známým lezeckým oblastem. Když jsme přijížděli, až mě zarazilo, o jak malou osadu se jedná a že je v určitých kruzích přesto známá po celém světě. V průběhu týdne, kdy jsme zde pobývali, jsme potkali Tomáše Mrázka, Helenu Lipenskou a Charlotte Durrif.
Lezení v St. Leger se odehrává v několika sektorech rozmístěných většinou po jižní straně říčky, která tvoří přirozený předěl mezi sektory na severu a jihu. Skály jsou krásné, převislé. Jsou tu krápníky, dírky. Vápenec je neoklouzaný. Bohužel některé cesty ještě nejsou dostatečně olámané.
Upřímně, nikdy předtím by mě nenapadlo, že tato oblast může poskytnout velmi pěkné lezení i v průběhu horkého léta. Obzvlášť pro motáka jako jsem já. Rozlohou malý sektor na severní straně mě přesvědčil o pravém opaku. Lezení je tu dost a díky říčce, která nabízí velmi příjemné osvěžení, lze lézt dopoledne a na večer i v na jih otočených sektorech. Já si právě zde vylezl na jihu zatím svoje nejtěžší cesty.
Okolí skal je velmi pěkné. Pro turistiku se nabízí výšlap na Mt. Ventoux, pro lenivější pak povalování na břehu řeky, kterou si bohužel taky oblíbily řady turistů. Supermarket je nejblíž ve vesničce Savoillan nebo pak Intermarcher malinko dál ve Vaison la Romaine. Kulisu skal dotváří překrásný románský most v těsné blízkosti parkoviště.
Spaní: dvě parkoviště, jedno blíž – odtama nás vyhnali, ale poslali nás na cca 3 km vzdálené, kde je dokonce i tekoucí voda. Takže „ubytko“ patří k těm komfortnějším. Pro úplnost ještě zmíním chatu, která se nachází těsně u skal. Jako velké mínus oblasti je nutné zmínit to, že vlastně nikdy pořádně nevíte, co lezete. Topa se dají zběžně stáhnout na webu, bohužel jejich aktuálnost je rovna téměř nule. Docela by mě zajímalo, kde všude se tam ještě leze. No, dozvím se to asi až někdy v daleké budoucnosti, kdy bude dokončen průvodce.
GPS:
N44 12.696 E5 16.361 (parkoviště přímo u skal – to s vodou a možností spaní je přesně na opačné straně vesnice)
N44 14.905 E5 05.576 (Intermarcher – v blízkosti sportovní obchod s možností nakoupení chybějícího mága a podobných nezbytností)
Foto: Radmil Schneider a Marek Goldbach
Text: Marek Goldbach
Tak to jsi Maro rychlejší s článkem než Radmil na našich stránkách, ten se zatím ne a ne podělit o zážitky.
Mára to je rychlík. Už má připravený další dva články o Ceuse a Tarnu. Zatím je ještě upravuje, ale brzo tu u nás na Écéčku vyjdou.
Já bysem si teda dovolil upozornit na místní viňasy, který připravuje statečný kmen Ventouxů. Všecko (ve 100% červený), na čem bylo napsáno Ventoux a co jsme s manažerkou vochutnali, bylo supr trůpr. Rhonský kóty (Cotes du Rhone) jsou pěkný kusy, ale Ventouxové fakt lahoda libová.
ne ne, článek byl dva dny po příjezdu a vystřízlivění na Jarovém mailu, ale zatím to nedal na net ,+( furt jen trénuje, to je děs ,+)
Nebo hledá vhodný obrázek.. A že má vkus!!
Ano vkus to má, akorát musím své děti před přepnutím na naše stránky vyhánět od počítače, aby si nemyslely, že si prohlížím nějaké erotické stránky :-).
Pravda, trochu toporný obrázek. Mám za to, že přijdou ještě horší, při nichž bude nutné zavřít děcka do sklepa :-) Ale možná ne, Ranpovi do hlavy nevidim :-)
Tentokrát jsem měl na mysli stránky Jary Blatného z Horoklubu Uherské Hradiště, kam Radmil podklady poslal, leč Jara nevystavil. K uvození článků používá „trochu vlhké obrázky“..
Tady je odkaz: http://www.climbers-uh.net/index.htm
http://www.climbers-uh.net/francie08.htm
Už je to tam ,+)
Už jsem si četl:-). A obrázek vybral Jara opět pěkný. Upocených zarostlých lezců je dost na fotkách v článku.
Jj … :) ten smrad byl teda skutečně nehorázný! :) to už nešlo přerazit :)) A co se řepy na xichtu týče – bez nadsázky jsem ucpal odpad. Nekecám! :))) Pěkné Raďas :) Az na tu pasáž s tím vínem, no…:(