Bavorská žula není jenom Steinwald, který jistě mnohý návštěvník Jury cestou na vápencové útesy atakoval. Poněkud stranou trasy frankenjurské magistrály se nachází další z hodnotných žulových skalních oblastí nesoucí jméno Rudolfstein.
Typické žulové bochníky – masiv Treppenstein.
Skály se vypínají na temeni horského hřbetu Fichtelgebirge nad městem Weissenstadt v nadmořské výšce 866 m. Tento horský hřbet nelze přehlédnout, neboť je to v Bavorsku směrem od Aše na západ zdaleka nejviditelnější hornatina s výraznou rozhlednou na kopci Schneeberg 1.051 m n.m. a vysílačem na kopci Ochsenkopf.
Zíňa a já, vyhlídka na sever, vpravo jezero u Weissenstadtu.
Ke skalám vede značená turistická cesta z malého parkoviště na okraji satelitní vesničky Schönlind. Cesta ke skalám není sice nikterak dlouhá, cca 2,5 km, ale za to člověk nastoupá 200 výškových metrů. Odměnou za vynaloženou námahu jsou jednak bizarní žulové masivy a věže, ale také nádherné rozhledy do bavorského a českého vnitrozemí, kdy člověka napadá okřídlené úsloví, že svět je malej. Jelikož se skály nacházejí na území přírodního parku, je třeba se podle toho chovat, což vám koneckonců dojde i při zhlédnutí informační tabule s mapou na parkovišti.
Zíňa v cestě Westwand 6+ na Treppenstein.
Skály svým tvarem nápadně připomínají východoněmecké Greifensteiny – jedná se o typické žulové bochníky. Už při prvním pohledu na ně mi bylo jasné, že tady žádný „klettergarten“ nehrozí. Lezení je monotónně namáhavé, dlouhé přesahy z bochníku do bochníku, ze spáry do spáry, samá oblina, žádný čapák. Těžší cesty jsou většinou odjištěny borháky a skobami, do lehčích cest (zpravidla pod 6 UIAA) je třeba mít vlastní jistítka.
Kreuzturm – dominanta oblasti.
Hlavní a lezecky nejzajímavější uskupení skal tvoří tři 25m vysoké masivy – Rudolfstein, Rudolfstürme a Treppenstein – spolu s mohutnou věží Kreuzturm, která se svým křížem na vrcholu tvoří dominantu oblasti. Další uskupení skal nazývané Drei Brüder je ukryto v lese asi 10 minut chůze po turistické cestě směrem na Schneeberg přes Rudolfsattel. Jedná se o tři vizuálně přitažlivé desetimetrové věžky, avšak lezecky nepříliš zajímavé. Po dalších několika minutách chůze dojdete k posledním skalám – Vierter Bruder a Amboss, což jsou ponuré skály ukryté ve vzrostlém lese, kde platí celoroční zákaz lezení.
Zíňa ztracen v moři žulových bochníků, Arzberger weg 8-, Kreuzturm.
Podle informací bavorského webu Ostbayern-climb, kde naleznete bližší info i průvodce, je zde celkem k přelezení 80 cest. Nicméně z nich je asi jen čtvrtina odjištěných a stojí za přelezení. Z této čtvrtiny se většina cest svou obtížností pohybuje od 7- výše. Takže, jak už jsem řekl, žádný „klettergarten“ to není. Avšak vyznavači „žulové dřiny“ a dalekých rozhledů si zde určitě přijdou na své.
Zíňa jásá ve vrcholových převisech, Arzberger weg 8-, Kreuzturm.
P.S. Pro vyznavače kolečkových bruslí – kolem jezera u města Weissenstadt je asfaltová dráha, kde můžete spolu s bavorskými kolegy kroužit do zblbnutí. Více info na InlineMap.
Průvodce: Ostbayern – Fichtelgebirge, Steinwald a Bayerischer Wald, Panico Verlag, 2008.
Přehledová mapa skalních oblastí u Ašského výběžku
Turistická mapa – přístup do oblasti
Turistická mapa – detail přístupu do oblasti
Související články:
Za lezením až do Aše I. – Goethovy skály
Za lezením až do Aše II. – Steinicht
Článek byl zveřejněn i na stránkách papous.webnode.cz. S laskavým svolením Svinči a Papouše jej přetiskujeme.
Text: Milan Svinčo Svinařík
Foto: Květa Svinaříková