Tak jsem si přečetla Mantanu 06/2008 a poslední článek od Milana Svinaříka: CHKO Střední Poohří – politická agitka mě fakt rozesmál. Pak jsem ho viděla na Horydoly.cz, odkaz na Raft.cz a taky jsem dostala několik dotazů. Tak už mi to zas tak vtipný nepřišlo.
Na skalách roste i takováhle krása – koniklec otevřený.
Čekala bych od lezců, soudě podle některých zasvěcených diskuzí, větší povědomí o ochraně přírody. Autora neznám, ale je znát, že 114 – zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. – alespoň viděl. V jeho textu je ale dost nepřesností. Pár z nich uvedu na pravou míru.
Autor má pravdu – připravuje se nová CHKO. Jím uvedené restrikce jsou ale spíš napasované na národní park nebo národní přírodní rezervaci. Nic přísnějšího si v zákoně už vybrat nemohl. CHKO a její základní ochranné podmínky kolem článku jen tak proběhly.
bílá výplň
bílá výplň
Jak se chrání příroda
Zákon 114/92 zná několik způsobů jak něco chránit. Může to být obecná ochrana (např. ptáků – nesmí se rušit v době hnízdění, sbírat jejich vejce atd.), dále třeba druhová, ale třeba i ochrana území a další. Tu druhovou si člověk moc s ničím nespojí. Třeba šídlatka jezerní: málokdo ji zařadí mezi kytky, natož aby věděl, že roste jen na jedné lokalitě v Čechách.
Tu plošnou si člověk vybaví spíš. Zakopne o ceduli, která vytyčuje chráněné území, nebo vidí pruhové značení na stromech. Kromě velkoplošných chráněných území jako národní parky a CHKO jsou i maloplošná zvláště chráněná území (např. přírodní památka – Tiské stěny, Mravenčák, přírodní rezervace – Vlhošť, Klíč, Kokořínský důl, Vrabinec, národní přírodní památka – Pravčická brána, Vrkoč, Suché skály, Svatošské skály a národní přírodní rezervace – Bořeň, Milešovka, Raná, Jizerskohorské bučiny).
Zvláště chráněné území má základní ochranné podmínky. Ty jsou v zákoně 114/92 a jsou pro všechna území stejná. Je tedy jedno, jestli zvláště chráněné území leží v CHKO nebo mimo. To samé druhová ochrana, je jedno jestli sokol zahnízdí v CHKO nebo někde mimo, ochrana je všude stejná.
Pokličky na Kokořínsku chrání zákaz lezení před zničením.
Pak má zvláště chráněné území ještě tzv. bližší ochranné podmínky. Tak třeba národní přírodní rezervace má zákaz vstupu mimo značené cesty v zákoně, národní přírodní památka to nemá, ale může to být v bližších ochranných podmínkách. Například: v Přírodní rezervaci Kokořínský důl lezení ze zákona zakázáno není. Ale na Pokličky, které jsou součástí rezervace, se lézt nesmí, protože by se přírodní unikát prostě zničil.
Lezci si asi občas myslí, že skály jsou jen jejich a že do nich nikdo jiný nechodí. Jenže chodí a lidi se pak pozastavují nad tím, proč mají na fotkách z dovolené oranžové kruhy na skalách. Nebo se babička s vnučkou dosápe na Klíč pokochat ledopády a místo nich najde jen holou skálu a pod ní led okopaný lezci.
Takže to bylo trochu o zákonu 114/92. Článek byl ale podán jako restrikce v CHKO, takže zmíním základní ochranné podmínky v CHKO.
bílá výplň
bílá výplň
Jak je to v CHKO
§ 26
Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí
(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,
g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h) provádět chemický posyp cest,
i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.
(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a) umisťovat a povolovat nové stavby,
b) povolovat a měnit využití území,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,
d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
e) těžit nerosty a humolity.
Prvních zón moc není, stačí se kouknout na rozlohu zón několika CHKO. V prvních zónách už často nějaké zvláště chráněné území nebo citlivý biotop (rašeliniště, prameny, zachovalé lesy atd.) je. Myslím, že je spousta jiných míst, kde dají pořádat závody atd.
V Přírodní rezervaci Vlhošť se nesmí lézt po skalách v první polovině roku kvůli ochraně ptáků.
(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,
b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,
c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Takže to restrikce, které uvádí zákon 114/92. Můžete si to porovnat s tím, co se napsalo do Mantany 06/2008. Nesmyslně je uveden zákaz chození mimo cesty a zákaz horolezectví. Omezení pro vodáky, paraglidisty, sběrače borůvek, houbaře apod., o kterých píše Milan Svinařík, to vše je mýtus. Zákaz táboření platí, ale třeba na Kokořínsku je každá pátá skála očouzená, což taky není nic moc. Nehledě na to, že to může být omezování vlastníka – parcela v lese může být soukromá, včetně toho dřeva na oheň.
Jsou místa, která si ochranu prostě zaslouží – Národní přírodní památka Swamp u Máchova jezera.
Další uvedené perličky – kácení stromů. Orgánem ochrany přírody je v tomto případě obec, která i kácení povoluje. Lidi na kácení stromů reagují docela rychle – jedni by káceli, ale je i dost těch, kterým to vadí, když jim padne lípa před domem zbytečně (když není zrovna prohnilá).
No a stavby – ano, člověk má právo postavit si, co chce. Ale nevím, proč by mezi roubenkami měl být vystrčený prapodivný modrý barák s bílými sloupky a balkónky. Stačí, že jsme dost zadrátovaná země. Kam se člověk podívá, všude něco trčí. Je ale třeba podotknout, že obce se často z CHKO vyjmou, a stavební omezení pro CHKO pro ně tedy neplatí.
U nás v CHKO Kokořínsko se v první zóně povolila stavba, ale za určitých podmínek. Taky znám CHKO, kde jsou farmy a obory, kosí se louky a chovají ovce. To jsou zemědělci druh na vymření a nesmí žít v CHKO? A kdo by tam udržoval krajinu? Děti Země? Ty těžko, protože jsou upoutaní někde jinde.
Možná by bylo na čase si položit otázku, proč lidi tráví tolik volného času někde v CHKO či NP? Bylo by Podyjí bez vyhlášení národním parkem tak pěkný jako je teď? Nebo by za pár let po revoluci vypadalo jako údolí Sázavy nebo Berounky, kde je jedna chajda za druhou?
Pokud dochází k dalším omezením, tak je to na základě něčeho aktuálního a konkrétního. Třeba neoblíbené zavírání skal z důvodů hnízdění. Osobně si myslím, že není problém lézt těch pár měsíců o kus vedle, kde to nevadí. Ale zrovna letos jsem ve skalách viděla, jak si to lezec „sviští“ nahoru, na písku – na rybu a ještě přes sokolí hnízdo, ačkoliv dole bylo upozornění, že teď to není to pravé ořechové.
Lezci si asi občas myslí, že skály jsou jen jejich.
Zažila jsem hromadu kytek vypletejch na Čimě v Ústí nad Labem (pravděpodobně se onen lezec cítil být dostatečně vzdělaný na to, aby poznal, co to vlastně rve), sprejem označené chyty (asi přiblížení skal překližce), odpadky ….ale taky jsem ale viděla, že jsou lidi, co odpadky odnesou, zpevní přístup a lezou na písku ohleduplně.
Znám CHKO, kde se leze a kde jsou i sportovní závody. Je to na domluvě. Třeba orienťák na jaře v některých místech ne, ale na podzim, když už tam nehnízdí ptáci, ano. Prostě zas a znova – je to o vzájemné komunikaci.
Neříkám, že v CHKO nejsou nějaká omezení. Jsou a myslím, že jsou i na místě. I tak: pokud je něco zakázáno, lze požádat o výjimku. Ale to, co se napsalo v Mantaně 06/2008, je slátanina. Mít vlastní názor je docela fajn privilegium, ale prezentovat zkreslené polopravdy, které nijak nepřispějí k dalším dohodám a jen rozvíří diskuze o mýtech, je už trochu něco jiného. Takže když zazní A, mělo by zaznít i B.
Text a ilustrační foto: Hanka Urbanová
Pozn.: autorka pracuje na Správě CHKO Kokořínsko. Článek vyjadřuje její soukromý názor, nikoli názor jejího zaměstnavatele.
Velmi zajímavý článek a člověk se něčemu přiučí. Já osobně s ochranou přírody nemám problém a jak píšete když jsou ptáci na jaře třeba na Hřebenovkách v Tisé jdu lézt raději do Malých stěn, kde prostě nejsou. V současné době jsem v kontaktu s CHKO České středohoří, kde jsme si vysvětlili přístup horolezců ke všem skalách v Českém středohoří a stejně tak i přístup CHKO k lezcům. Dohodli jsme se na vzájemné spolupráci, která bude hlavně v oblasti informovanosti lezců hlavně z důvodu ochrany chráněného území vč. skal, rostlin, možnosti lezení či nelezení atd. Samozřejmě vše děláme za předpokladu, že lezci budou tyto informace číst a budou se jimi chtít řídit a budeme se toto snažit vysvětlit lezcům z naší strany.
Stále si totiž myslím, že hlavním problémem mezi lidmi a ochrannou přírody je špatná informovanost. Myslím, že by nebylo špatné na stránkách CHKO i dalších složek ochrany přírody uvést u každé oblasti nejen co je možné zde vidět, ale i to, co je tam možné dělat. U většiny oblastí je to stejné, jen u některých by bylo nutné vypsat bližší ochranné podmínky. Já když se třeba dnes podívám na jakoukoliv oblast na internetu, tak zde najdu pouze vyhlášku a tu opravdu číst nechci a v tomto nebudu sám. Jedu třeba teď na víkend do Krkonoš a přemýšlím vzít sebou psa. Hledám na stránkách Krnapu a zde také nenajdu informaci zda ho mohu sebou vzít (samozřejmě, že někde v zákoně nebo vyhlášce ano, ale o tom už jsem psal). Doporučoval bych tuto informovanost zlepšit alespoň pro lidi, které se o to zajímají a snaží se chovat k přírodě ohleduplně. Možná k tomuto článku to není konkrétní koment, ale je to aspo
Psa si vem, údajně nesmí jen do polský části Krnapu. To je ovšem evidentní zpakatělost na vyztyčenej prostředník, a proto sem s sebou smečku lejtkařů (lišoid a jezebull) na vycházku k těm jezírkum (stawy) a na poutnický žulový věžky (Pielgrzymy) vzal. Moc se jim tam líbilo a przyroda tam nadále vzkvétá.
V zimě byli lejtkaři na Sněžnejch jámách, koukli se z vyhlídky do propasti a taky se jim to líbilo. Akorát jezebulla sem musel ze Zlatýho návrší svízt v náručí, páč má krátky nohy a nestíhal by.
Takže: rozum do hrsti a vzhůru do přírody :-)
Je určitě pravda, že zmíněný článek je slátanina špatných a zavádějících informací. Docela obdivuju autorku, že si dala práci s vyvrácením mýtů (já na to čas nenašel). No ale, vlstně je to její práce. :-)
Jenom pár maličkostí:
1. K „základní ochranné podmínky. Ty jsou v zákoně 114/92 a jsou pro všechna území stejná.“- Základní ochranné podmínky jsou rozdílné podle toho o jaké území jde (viz §§26,29,34 ZOPK).
2. „parcela v lese může být soukromá, včetně toho dřeva na oheň.“- Každý má právo vstupovat do lesa a sbírat suchou na zemi ležící klest. (§19 zákona o lesích).
Díky za upřesnění.
Ad 1: je chybka, která vznikla u lamače textu. Smyslem mělo být, že základní ochranné podmínky jsou pro daný typ chraněného území univerzální.
Jo jo Míšo, viděl jsem dokonce chlápka jet lanovkou ze Sněžky a na klíně měl velkýho psa.Na Sněžce jsem měl taky svýho psa a vůbec psů tam bylo docela dost.Tak tomu pejskovi tu radost dopřej.. :-)
Jojo, já jsem svým komentem nechtěl řešit můj problém s otázkou psa v Krkonoších, jen upozornit na lepší a hlavně přehlednější informovanost veřejnosti.
Bacha, čokli sou docela dobrej lakmusovej papírek demogracie. Třeba se to dá posoudit podle toho, jak přibejvá nebo ubejvá míst, kam můžou. Nebo takový to různý povinný čipování psů schovaný za pláštík „požaduje to po nás EU“, jsou jen předpokojem pro čipování lidí…
dík za připomínky, případně další podněty.
klest – jasný, já měla na mysli spíš to kácení kolem kempů, že nejde jen o klest.
S tou informovaností – vím o tom, pořád dostávám dotazy v podstatě na zákaldní věci. Proto jsem se pustila do toho článku a díky Papoušovi za prostor.
Jáká forma těch info by to měla být?
Nějaký konkrétní nápad? papírově, net…
Mně ne díky – to vydavatelskýmu, že jel na dovolenou. Miki je teď ve Frankreichu, tak se mu sem propašovala i ochrana přírody. Minule, když byl na vejletě, tak se mu na ÉCéčko vetřely brusle. To je jako v Rusku – báťuška generální tajemník jede na dovolenou na Krym a lampióni mu mezitim udělaj ve stolici Moskvě puč…
Zdravím autorku Hanku, článek je obsáhlý a bezpochyby si s ním dala dost práce. Díky za něj. Je fakt, že já do uvedeného zákona nevidím ani z části jako Hanka a už vůbec v něm nejsem „kovaný“. Na druhou stranu znám Svinču a oblast, o které se zmiňoval. Rozhodně je to člověk, který má rád přírodu, uctívá ji a určitě si nemyslí, že skály patří jen horolezcům. Také je to on, kdo by nejraději dal méně jištění, než se na skále nachází. Co se týče dotyčný oblasti, tak se spíš podle mýho názoru snažil říct, že dotyčná oblast vzkvétá i bez zásahu orgánů určujících adekvátní ochranu. Kdo navštěvuje okolí řeky Ohře, tak může potvrdit. A jeho článek (přípomínky) směřoval spíš k zamyšlení, zda se spíš nejedná o „vyšší“ zájem našich pánů politiků a zastupitelů. Já sám si taky kladu otázku, proč vytvářet CHKO, když lidé, kteří se tam pohybují, mají zájem na tom, aby dotyčný prostor vzkvétal a řekl bych, že mají sebedisciplínu. A lidé, kteří nemají zájem o „zdravou“ přírodu, stejně nebudou respektovat příkazy a nařízení i pod pohrůžkou sankcí. Díky za prostor, možná se pletu, ale když píšu konkrétně o této oblasti, tak jsem přesvědčen, že tam není CHKO nutné.
Važená paní Urbanová!
Na Horydoly jsem napsal svůj vysvětlující koment, který jste pravděpodobně nečetla, jinak byste nemohla ve svém opisu zákona 114/92 vynechat paragraf 27. To jsou totiž vaše zadní vrátka v zákoně, která umožňují vám ochranářům dodefinovat restrikce v jednotlivých zónách CHKO na míru. Pro úplnost citaci zákona uvádím na konci komentu. Bohužel o vašich záměrech (zonace, hranice, důvody co vlastně chcete chránit.) při vyhlašování CHKO Střední Poohří není nikde nic kloudného zveřejněno.
Dokud nebudu znát podmínky zonace CHKO, musím počítat s tím nejhorším případem – že zakážete všechno. A to bych velmi nerad! Dráždí mě představa, že za pár let se na tomto portále bude řešit zákaz magnesia na Perštejnských skalách s odůvodněním, že ty fleky jsou esteticky rušivý, ale těch 24 větrníků přímo na hřebeni Krušných hor nad Kláštercem budou po estetické stránce OK. Stojím si za svým – nepotřebujeme vaši ochrannou ruku. Alespoň ne tu byrokraticko-administrativní!
Mějte se krásně v tom Kokořínském dole!
Milan Svinařík
Citace zákona 114/92 par. 27
(1) K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla 4, nejméně však 3 zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje.
(2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou
Proč se připravuje nové CHKO když vlastně vůbec žádné restrikce podle vašeho článku tam nebudou a všechno vlastně bude jako dřív. Vážně si myslíte ,že normální lidi potřebujou CHKO.
To přeci potřebujete vy zelení úředníci aby ste mohly dokázat jak ste důležitý. Lezu třicet pět let a letos chodí Bělina a červený kruhy natírá na zeleno .Na vojně se tomu říkala buzerace . Pokud si vážně myslíte ,že babča vzimě pokud je sníh a led dojde na Klíč s dvouma vnoučatama tak jste člověk na správném místě . Apokud si myslíte ,že jí bude vadit okopaný led tak to už určitě děláte vedoucí a máte našlápnuto do vlády za zelený.Ledy každou zimu natečou zdravej selskej rozum zeleným bohužel nenateče .
Zdravím,
B.K. – článek byl zaměřen jen na uvedení věcí v CHKO na pravou míru. Jde o to, nevím proč lidem říkat, že nesmí mimo cesty, sbírat houby, když to není pravda. Nejde jen o nové CHKO, ale i o ty který už máme… Prostě ten článek jenom udělal zbytečný zmatek. Nehodnotím v něm návrh CHKO? ani vztah autora ke skalám či obecně k přírodě, nezmám podrobně ani jedno. Fakta x článku. Nic víc.
M.S. – Pokud se někdo chce vyjádřit že někde CHKO nechce nebo naopak chce je na to určitě prostor. Vaše forma byla zavádějící, sice rozproudila diskuzi, ale ten základ byl dost zvláštní, toť zase můj názor. Tento způsob vyjádření toho, že nechci CHKO zdá se být poněkud nešťastným. Možná Vaše předběžná opatrnost vychází již z nějaké zkusšenosti, nevím. Diskuzi na horydoly jsem četla.
Kromě paragrafu 27 jsou i jiné nástroje v zákoně, ale není třeba po všech sahat, některé jsou na dost konkrétní situace. Co se týká zonace – ano CHKO má několik zón a podle toho je odstupňována ochrana. Nemůžu do článku nacpat vše, to tam rovnou můžu hodit pdf 114. Zaměřila jsem se na věci, na které se lidi ptali jestli to tak je i u nás.
Ohledně informací k novému CHKO – je třeba počkat na oznámení záměru z MŽP (to není to samé jako když někdo přijde za starostou – bude tady CHKO), kde budou hranice, důvod, zonace atd. Určitě to bude na obci, kraji, net MŽP. Bohuželo teď nevím v jaké fázi se příprava nachází.
M.T. – ano máte pravdu, jsem úředník, ano dělám ve státní správě. Nemáte pravdu, že tam nebudou omezení a už vůbec jsem to nepsala já. Psala jsem že tam nebude většina omezení, která byla uvedena v článku. Naopak jsem uvedla navíc, která omezení již dává zákon.
Klíč – osobní zkušenost, taky mě to překvapilo. Zklamání, že někdo se tam sápe s děckama a pak to co očekávají tam není… Prostě pro někoho je výlet na celý den už 5 km a má ty hranice jinde. Byl to jen příklad, kdy jedna věc zajímá více lidí…
Kruhy – než Vám odpovím, můžete mi prosím napsat, proč dáváte do spojitosti vojnu, buzeraci a kruhy? Abych předešla nějakým nejasnostem, není to myšleho nijak zle-arogantně, jen mě to zajímá. Díky.
Hanka U.
Třicet pět let nikomu nevadilo ,že postupové jistící kruhy jsou natřeny na červeno .Až do lonska .Nyní se musí přetírat na zeleno .Komu to vadilo .Horolezcum určitě né ,turystům sotva . Samozřejmě ochranářům .Opravdu se Vám to nezdá jako buzerace.Hovořil jsem o tomto nápadu se spoustou lidí i nelezců .Jejich komentář nelze na těchto stránkách napsat.Další případ . Bořen vždycky se na Bořni lezlo pomocí skob. Nyní . Zákaz skobování . Kdo to zakázala proč.Opravdu si myslíte ,že široká veřejnost chodí na Bořen koukat na zatlučený skoby a ,že jí to vadí .Prostě úředník potřeboval být chytrý ,no a tak zakázal skobování .Takže pokud vyhlašujet nové CHKO tak se mužem těšit na další nesmyslný zákazy a nesmyslné nařízení.
Já zase nerozumim tomu Klíči. Ledopád je z turistické cesty „sotva“ vidět. Od cesty je velmi, ale velmi daleko. Rozmerove 3cm mezi prstama :-))). Ledopád je velký a je nemožné ho obouchat natolik, aby to turista nebo stařenka s nůší rozpoznal.
Zde je pro představu ilustrační fotka ledopadádu. Klikni zde.
Já jsem opravdu rád Hanko, že nestrkáš hlavu do písku a říkáš svůj názor, to považuju za pozitivní. Hlavně z toho hlediska, že jako „ochranář“ můžeš na věc nahlížet úplně z jinýho pohledu. Jen komunikace na určitý úrovni může něco vyřešit (i když my tady toho moc nevyřešíme). 1)článek od Svinči opravdu rozproudil diskuzi a pomohl k tomu, aby se lidé (mluvím hlavně o sobě) zajímali o to, co je v zákoně stanoveno.
2) nepovažuju článek Svinči za zavádějící. Každý zákon má svůj výklad. A na každý výklad každý člověk nahlíží jiným způsobem, který se odvíjí od zkušeností, vzdělání, věku atd. Tak vzniká t.zv. PRÁVNÍ NÁZOR. Mně přišlo na tvé reakci Hanko neomalený, jestli dovolíš, že z hlediska pracovníka st. správy řekneš, že Svinča napsal „slátaninu“. Tak to není, jen sdělil svůj právní názor z hlediska „normálního člověka“, nikoliv „bezohledného horolezce“, který dosáhl dostatečného vzdělání a zkušeností a jisté informovanosti (dle mého názoru je víc informován, než kdokoliv z normál lidí). Myslím, že jeho „reakce“ by měla být dostatečným impulsem k popřemýšlení adekvátních orgánů. Ale nejsem tak naivní, určitě nebude. Maximálně si dotyční lidé řeknou cosi o pitomých horolezcích.
Miki – Díky. Já to tam znám, běžný člověk nepozná kolik ledu přibylo, ubylo (počasím, lezením), ale vidí dole ulámaný kusy ledu, případně někoho na něm. Někdo si řekde, to je borec, někdo něco jiného. Prostě jenom zkušenost, kterou jsem měla, nehodnotím to obecně. Jinak lidi jenom po turistických nechodí a pokud ví, že za rohem něco je, tak tam dojdou. Jak jsem psala, příklad kdy na to můžou koukat běžní lidé i jinak.
M.T. – já Vám nemohu odpovědět na to, proč a jak je to na Bořni, protože to nevím. Neznám rozhodnutí ani Bořeň (lezecky a přírodovědně) natolik, abych byla kompetentní se vyjádřit. Já Vám mohu říct jaká cesta se mi tam líbila nebo co kde zajímavýho kvete. Pokud Vás to PROČ zajímá, obraťte se na toho kdo psal rozhodnutí, jaké důvody k němu vedly. Mícháte trochu hrušky s jabkama, ne vždy jde jen o širokou veřejnost, že jí něco esteticky vadí. Může to tak vypadat, ale to je dáno tím, že je trochu chyba v osvětě, vysvětlování… I když v případě Bořně ano, jde o širokou veřejnost, široká veřejnost -lezci, si žádají o výjimku.
kruhy – opět jste mi sdělil, že lezete 35 let a Bělina přetírá kruhy na zeleno, a ochranáři buzerujou, pouze jste zopakoval informaci. Bohužel mě to nikam s informacemi neposunulo. Takže jinak, nepoložila jsem přímou otázku, asi moje chyba. Víte proč to tak je, zdůvodnil to někdo a jak? To je asi na jiný článek či diskuzi. Neutíkám od tématu jen to sem teť napatří a stáčí od původního tématu
Témat která Vás dráždí je asi více, tento článek byl věnován ale především CHKO a jeho ochraně s ohledem na zákon. To že se tu občas přetřese i něco jiného se dalo čekat. Já nestojím o další dizkuzi o ničem jako na lezci. Pokud máte dotazy k tomuto tématu, fajn. Bohužel to vypadá, že Vás nezajímá proč, svůj závěr už máte a ať napíšu cokoliv pořád budu ve Vaších očích jen zelenej bezmozek co si teď narychlo něco vymyslel.
Ocením konkrétní dotaz proč něco, můžete vysvětlit, ale takhle je to jen ztráta času. Také bych ocenila, trochu slušnější formu komunikace, jinak je poněkud náročné, pro mě, reagovat pouze věcně.
Hanko, každopádně díky za trpělivost a díky za debatu. Je vidět, že téma pro klimbéry je palčivé. Obecně cítím snahu ochrany přírody neustále utahovat šrouby a přesouvat již chráněná území do statutu ještě chráněnějších území (např.: Labák: CHKO – NPR – NP), resp. ještě nechráněná mezi ta chráněná. Pokud to má pomoci přírodu zásadně ochránit (třeba zamezit plundrování krajiny těžbou nerostů), pak je to OK, pokud to z ní má vypráskat lidi (například za pomoci nekorektních a gumových argumentů typu magnézium na skalách), pak je to špatně.
Papouš: Téma je žhavější než dnešní asfalt :) Já to vím, asi i částečně proč. Základem je malá informovanost ze strany ochranářů…slyšela jsem z více stran, ochranáři se neuimí prezentovat, no něco na tom určitě je. Chybí vysvětlování proč se tak rozhodlo, že to není jen výmysl, ale má to odborný základ. Částečně tento „servis“ doplňují nevládky, ale pořád je to nějak málo, si myslím já. Ale na druhé straně je i to, že se občas nechce poslouchat a pak je jakákoliv snaha asi marná (M.T.). Někdo se snažil být chytrý, něco si dokázat, si vážně myslíte atd. – to prostě nevede nikam.
utahování, jak je vnímáno má asi více příčin:
1) sice to zná jako fráze – EU, začlenení do Natura 2000 (Ptačí oblast, Evropsky významná lokalita)
2) více lidí v terénu a jiné možnosti (sami asi vidíte, že ve skalách je teď mnohem více lidí, zájem o outdoor v jakékoliv podobě roste). Taky se s tím ochranáři snaží vyrovnat a co s tím. Prostě tak trochu „novinka“
3) chování lidí v přírodě – ten vztah k tomu je místy fakt zvláštní
Nekoretní argument – to mě zajímá. Můžeš mi dát jiný příklad, kromě Mg? Co tím myslíš…Díky
Může to být, buď odborný (po přírodovědyná stránce), kterému běžný člověk nerozumí – nevysvětlený, nebo prostě holý fakt ze zákona – bez vysvětlení. To poslední je asi nejhorší, je něco zakázaný, ale proč?
Př. Zákaz vstupu do skal. Bez důvodu, někdo se ptá proč. Z důvodu hnízdění dravců. Fajn. Tak tam jsou a co, vždyť tam jenom projdu. Je třeba říci, kdy to vadí, jaký to má dopad a co se udělá pro dravce tím, že se tam nejde… Teď jsem to zjednodušila, ale tak nějak je to se vším. Bohužel hodně lidí se zasekne na začátku, no jo zase ouřada myslel a snažil se být důležitý, ale ono to tak není. Důvod je, ale bez vysvětletlení vypadá směšně.
::::Obecně cítím snahu ochrany přírody neustále utahovat šrouby …..
Pokud ZCHÚ bude nadbytek, tak se tím sníží ten dopad na lidi, je to chráněný protože je to vzácný, důležitý atd. nebude platit. Bude to jen další zářez, další území. Lidi nebude zajímat proč to tam je, protože „budou“ všude. Degraduje to ten stupeň ochrany. Nemyslím si že by to byl cíl ochranářů, ale i chápu, že veřejnost to vnímá jinak.
příklad: Třeba v zemědělské krajině může být pidipamátka uprostřed polí (PP Mrzínov), má význam, ty zvířata, brouci atd nemají kam jít, je důležité to zachovat, i když jinde o 200 km to může být běžnější biotop. To je ten regionální význam,co se občas někde objeví. Navíc člověk je dost rozpínavý a pořád se z té krajiny/přírody ukrajuje, jenže ono to není nekonečné. Takže já chápu i snahu některé zbytky zachovat, zvláště pokud jsou kolem jen degradované biotopy.
Některá nechráněná území se teď vyhlašují z důvodu začlenění legislativy EU, já vím otřepaná fráze, ale tak to je.
ještě dlužím odpověď B.K., předchozí byla určena pro M.T., ne dalším.
IMHO komentář k věci.
ad nekorektní argumenty – namátkou třeba argument CHKO LP, že ve „skalách je moc kruhů“, kterej mj. ved k zákazu prvovýstupů v Tisé. Nebo i Bestův argument o estetičnosti zmrzlé vody na Klíči.
Mam ta to, že argumentovat podobně je zhůvěřilost, protože je to prostě trapný. Já snesu, když mě někdo tluče po hlavě nějakym fóglem, kytkou nebo erodující strání, ale ne nějakym vylhanym nesmyslem. Pak se totiž dozvíme, že jednou vadí kruh, pak vadí to, že je červenej, pak vadí, že je borhák stříbrnej a bla bla.
Jen krátce a po lopatě. Kruhy na písku třícet pět let červený .Vloni ochranáři rozhodli ,že červená barva ruší ptáky a všechny kruhy se přetírají na zeleno . Vážně si myslíte ,že je tohle normálí .Atakovýchto rozhodnutí dělají zelení stovky.
Milane, já mám pocit, že to tak úplně není. Bělinova oranž je produktem posledních pár let. Pravdou ovšem je, že její svítivost během několika let přejde v červenou, která vcelku splývá se skálou. Čili přetírání kruhů na zeleno může tak max. vést k tomu, že se skála zamaže od barvy.
Kuriozním dodatkem toho přetíracího befélu bylo i odstranění vlajek, co Karel nainstaloval na hlavních vrcholech v Ostrově, Rájci a Tisé. K tomu nakonec naštěstí nedošlo. Možná zafungoval dopis, kterým se Karel bránil.
Mně se fangle na vrcholech líběj, je to pěkná traďice. Třeba Švéd poseká trávu a na bílej stožár, co má na zahradě, vyvěsí vlajku.
No papouši asi nemáš pravdu Bělina vždycky natíral kruhy suříkovou barvou protože obsahuje hodně olova a dlouho vydrží no a suříkovka vždycky byla oranžovo červená . Vážně by Karel jen tak přetíral kruhy na zeleno místo dělání nových cest.To ho snad trochu znáš né.
A ještě k Bořní ochranáři udělali z Bořně rezervaci a pokud tam chcete při horolezeckým výstupu zatlouct skobu tak si požádejte o vyjímku .To paní Hanko fakt myslíte vážně. Pokud bych se zeptal v Rakousku kam jezdím líst zelenýho na tohle tak mě nechá odvést do blázince .Já se snažím pouze upozornit na nesmysli který se dějou jakmile se vyhlásí něco chráněnýho a tohle nařízení je s pera zelených.
EC, tolik blábolů už i tady ???…
IMHO toto není komentář k věci.
Děkuji Vám (Hanko Urbanová) za zajímavý článek, argumentaci na úrovni (i přes blábolení některých zde v diskuzi). Asi vás úroveň a demagogie některých komentářů překvapuje…nedivím se Vám. Bohužel mám podobných zkušeností při diskuzích s lezčíky mnoho a tak trochu jsem nad tím mávl rukou. Občas mám pocit že na vzteklé řvaní a dupání nožičkou „děcek co jim berou hračku“ by se mělo reagovat autoritativněji. Protože tady je veškerá diskuze marná. Bohužel.
Bohužel musím konstatovat, že Hanka má pravdu, neboť ten článek byl opravdu slátanina a není se čemu divit, neboť znalost příslušných zákonů je mezi lezci na více než mizivé úrovni. Neznám v podsatě lezce ze svého okolí, který by, než jede na nějakou lokalitu, si zjistil co pro ni platí a co si smí dovolit z hlediska ochrany přírody.
Na druhou stranu je potřeba říci, že je velký rozdíl v kvalifikovanosti a zkušenosti pracovníků správ CHKO a odborů ŽP na příslušných úřadech. Na CHKO jedná člověk s profesionály se kterými se lze bavit na úrovni, zatímco u úředníků na odborech ŽP jsem se setkal dost často z velkou neznalostí zákona 114 a z toho pak vyplývajících zbytečných probémů. Osobně doporučuji se seznámit vždy s bližššími ochrannými podmínkami a využít jich až na samou hranici a nebýt zbytečně iniciativní. Jinak velmi dobré stránky na zjištění spousty informací o různých typech chráněných území jsou tyto:http://drusop.nature.cz/.
Všem enviromentalistům a jejich fanclubu!
Podívejte se na proces vzniku ZCHÚ (v tomto případě CHKO) z principiálního hlediska:
Máme vymezené „svobodné“ území. Na toto území aplikujete restriktivní zákon dotýkající se „svobod“ všech lidí, jenž na daném území vegetují. Můžete očekávat něco jiného než nevoli „nevolníků“ ? Asi těžko, že?!
Pokud tedy chcete hladký proces, pak je třeba polnému lidu:
1) Přesvědčivě zdůvodnit proč je toto nutné.
2) Sumarizovat pozitiva, která jim to přinese.
3) Sumarizovat negativa, která jim to přinese.
Zatím se tady dohadujeme pouze o bodu č. 3), kdy nás chlácholíte, že to zas tak bolet nebude. U ostatních bodů – NIC. Žádná odezva. Zde očekávám ještě, že vnesete trochu světla do mé temnoty!
*M*
Ahoj Hanko, pokud je mi známo, tak u ledů na Klíči jsi neměla co dělat, ledy se nachází v NPR mimo značené cesty a tudíž se k nim nesmí chodit a ani svejm dětem či vnoučatům je ukázat nesmíš.
Osobně mě nejvíc vytáčí, když ochranáři nerespektují svoje vlastní pravidla.