6 odpovědí na “Těžba břidlicového plynu na Broumovsku

  1. Ahoj Miki. Moje disertační téma nese jméno: Posouzení vybraných sedimentárních hornin na území ČR z pohledu produkce „shale gas“. Netvrdím, že jsem nejchytřejší, ale něco snad vím a tolik lidí u nás na tom zase nedělá. Jenom stručně: skály skutečně „nerozemelou“, ale co víc, na Náchodsku ani těžit nebudou – klidně se vsadím. Pokud se u nás jílovcový plyn břidličný je překlad „chytrých“ novinářů) bude jednou těžit, Náchodsko nebude určitě primární lokalitou zájmu. Ale pro pobavení je fajn si přečíst, jak vševědoucí lidé mezi lezci jsou:) A hlavně, jsem přesvědčený, že k využití nekonvenčních zdrojů naše země ještě nedospěla a tak jakýkoliv výzkum je zajímavý snad jen z pohledu vzdálené budoucnosti.

  2. Nejsem si jistý tím, že to v naší republíce nepůjde tak rychle, když se zaplatí uředníci, politici. K rozbití skal asi nedojde, ale těžba břidlicového plynu není úplně ekologická záležitost.

  3. Ani náš zastaralý horní zákon není schopen uhlídat, aby nedošlo k čuňačinkám. Viz krajina šetrně obhospodařovaná Diamem mezi Stráží a Ralskem. Ať si to amerikáni praktikujou na pláních doma, kde ani kojot nevydrží a nelezou s tím do urbární evropské krajiny, kde není m2,který by neprošel od Přemysla Oráče lidskýma rukama!

  4. A z čeho uplácet? Ze zisků z těžby nekonvenčního zem. plynu? Cena za vrt není žádné tajemství, cena za horizontální vrt je ještě vyšší a když si člověk vezme v potaz, že těch vrtů je třeba řekněme 50 na těžbu jednoho ložiska, tak jsme na astronomické částce a firmy které se o vnitrosudetskou pánnev zajímají nemají potřebné zkušenosti. V USA, kde se zatím jako v jediné zemí ShaleGas reálně těží jsou horniny poněkud jiné. Vše je spíše čistý boom a některé firmy vidí shale gas všude. Specifika se mi nechce rozebírat. A hlavně, zkuste se podívat na geologickou mapu. Produkce určitě nebude vázána z té zelené barvičky, ale hnědé… a ta z Adršpachu vidět nejde. I když, několik vrtů by krajinu zničilo daleko méně, než stejný počet větrných elektráren, o množství energie získané z obou zdrojů nemluvě.

  5. Nepsal jsem na toto téma žádnou disertační práci, však můj prostý selský rozum nechápe, jak může větrná elektrárna komtaminovat zdroje pitné vody. Tedy narozdíl od vrtu, který je daleko méně závadný. A hlavně voda je to o co tu běží… Možná by ses měl Marku na to video nejdříve podívat, aby byl komentář k věci.

  6. Ikdyž si odmyslíme, co se bude dít pod zemí, tak si stačí představit jak se takový plyn bude jímat soustavou potrubí od jednotlivých vrtů a jak tím bude znepřístupněna krajina, protože prostor bude hlídaný. O likvidaci a sanaci poté, co těžaři odejdou, aktiva převedou jinam a tady zbyde bordel jak po Rusech a vyčůranej správce konkurzní podstaty ani nemluvě.

Komentáře nejsou povoleny.