Velikonoční Ploučnice

Přechod zimy a jara je pro úzce profilovaného extrémního outdooristu čas nemilý. Běžek má dost a pískovec je místy ještě vlhký. Ideální aktivitou pro toto období je léty prověřená odpočinková vodní turistika. Relax, opalovačka, koupačka, chlastačka, zpěv, vodní hry a unášení se proudem. Toliko vyposloucháno z osadních písní.

Realita je podobná. Na losem určený předposlední kalendářně zimní víkend vydává ČHMI výstražnou informaci na sněhové jazyky a závěje, včetně kraje Libereckého. Bohužel se nikdo neodvážil akci zrušit. V sobotu dopoledne shazujeme čtyři kánoe u hladové díry v Novinách pod Ralskem.

Typicky zimní pohled. Taky je stále zima.

Bez ztráty kytičky se posádky nechávají chřtánem spořádaně vyflusnout dnem dolů a místo objektivně s největším koupacím potenciálem necháváme úspěšně za sebou. Vody o teplotě dvou stupňů tak akorát, aby si člověk několikrát mohl šáhnout na dno. Romanticky pár vloček přeci jenom poletuje. Nekecali.
Za sebou časem necháváme i Mimoň a opouštíme regulované koryto Ploučnice. Vody o teplotě něco málo vyšší (výpust čističky included) tak akorát, aby si člověk mohl šlápnout na dno. Vzduch je méně romanticky nasycen odérem nedaleké kafilérky. Prší.

Roman a Roman s jejich maloparníkem

Posledním, co sobotní den necháváme za sebou je most u Hradčan. Naopak v sobě něco příhodně bílého rumu a pana Tullamora. Bivak pod střechou, oheň, buřty, dělení se na sekci spací a restauraci v Hradčanech navštěvující. V duchu předpokladů jmenuje se Na pláži. Genius loci doporučeníhodné, Kozel méně. Při cestě zpět kůrky nenalezeny, bažina ano.

Bivak k nezaplacení, nedaleko Hradčan.  Akce účastni zleva: Petr Randák, Jan Sup Šauli, Roman Klaban, Roman Sadílek, Pavel ranpa Randák a Martin Swickers Švec (za aparátem)

Po ranním vzbuzení půl hodiny na odjezd. Míjíme starý známý Tvarožník a udržovaným porostem se relativně rychle přiblížíme k letošnímu cíli, Brennskému mlýnu. Mírně ztuhlí s úctou vzpomínáme na ty, kteří sem loni dojížděli polonazí a mokří. Čest Papoušovu shnilému kotníku!

Petr a Sup v polích s bavlnou

Největší atrakcí horní Ploučnice byly, a zase jistě  budou, zarostlé břehy a popadané stromy. Nyní nutno nám neznámé říční obdobě Karla Běliny poděkovat za dobře odvedenou práci, tradiční překážky nás ani jednou nevyhnaly z lodě na břeh. Neuvěřitelné!

Zamrzlé hladiny slepých ramen svádějí k nevázanému skotačení

Sup s přehledem projíždí závěrečným stavidlem Brennského mlýna

Jubilejní patnáctý ročník je tedy za námi. Vzhledem k tomu, že existují pochyby nad určením významného pořadového numera, v roce 2011 se pojede další, již 2. jubilejní patnáctý ročník!

Více Martinovo fotek tu, film se stříhá.