Žabí námluvy

Právě v těchto dnech se stáváme svědky každoročních smutných masakrů žab na našich silnicích..

Hřejivé jarní sluníčko nevytáhlo jen natěšené lezce z přítmí překližek do pískovcových skal, ale i stejně natěšené obojživelníky z jejich zimovišť k nejbližším rybníčkům, kde se hodlají několik dní oddávat nevázanému páření. Hlas touhy je v obou případech velice silný a oddolat se mu prostě nedá.

Žáby však mají tu smůlu, že je velice často od vysněného edenu dělí široký pruh asfaltu. Místo, kde se můžou cesty obou živočišných druhů křížit..

Místo střetu poznáte na první pohled – na silnici jsou desítky rozjetých žab. Dříve se místa značila, podél cest se dělaly zábrany s vhloubeními, kde byly kýble. Párkrát za den je pak nadšení dobrovolníci přenesli na druhou stranu silnice. V posledních letech se zdá, jakoby osud našich obojživelníků byl všem lhostejný.

Proto mám radost z toho, že dost horolezců z mého okolí v tomto období dokáže veliké množství žab zachránit jen tím, že je posbírají a přes silnici přenesou. Jedná se hlavně o ropuchu obecnou, skokana hnědého a další druhy.

V těchto dnech dejte, prosím, pozor:

Při cestě do Ostrova, Tisé, Sněžníku z Děčína přes Maxičky – žáby mají namířeno zleva z lesa doprava do přírodního koupaliště na Maxičkách.

Při cestě na Ptačí stěny či do Mukařova z Boletic přes Lesní mlýn – žáby směřují v poměrně úzkém pruhu přímo v Lesním Mlýně zleva doprava do malého oploceného rybníčku (pokud zde zastavíte, dejte pozor – místo není příliš přehledné).

Za všechny žabice a žabáky děkuje Houba.