Labákoviny 5 – severní apokalypsa

10 Srp

Pro sever byl víkend skoro jako apokalypsa. Velká voda zaplavila nejednu obec a přinesla mnoho neštěstí.

Podívejte se na další bezvýznamný fotoseriálek.


Foxik pokusuje Nude 8A, foto: Miki

V pátek vytrvalý déšť, ale v labských převisech byla relativně dobrá podmínka. Sobota passé, v neděli se místama dalo na Sněžníku.


Foxik pokusuje Nude 8A, foto: Miki


Ondra B. měl k přelezu velmi blízko…, foto: Miki


Ondry pokus


Ryby jako by v pátek tušili, co v sobotu nastane. Foto: Miki


Díky přírodnímu korytu řeky tu je v Labském údolí unikátní fauna & flora. Foto: Miki


Dolní Žleb pod vodou. Více fotek a info od Ranpy ZDE.

Díky velké vodě se musel odložit i Hudy cup v Bad Schandau na 3-5.září. Vše je tu pod vodou.


Bad Schandau, foto: archiv Ondry Beneše


Bad Schandau, foto: archiv Ondry Beneše

22 odpovědí na “Labákoviny 5 – severní apokalypsa

  1. za betonářskou lobby dovolil bych si upozornit, že koryto řeky není v Labském údolí rozhodně přírodní, ale regulované

  2. Von tim reditelskej chtel rict, ze je asi proti jezum na Labi :-) Jinak: ten modrej umelohmotnej komar je vyrobenej v Cine a je to navnada na ryby…

  3. Huh,
    to je u tebe silnější loajalita k zaměstnavateli, než pud sebezáchovy domorodce?

    To jsi fakt Ranpo vyznavačem moderní architektury a betonovoých staveb a toužíš po pohledu na labský jez při každodení cestě domů?

  4. Zůstalo mi to z dětství, kdy na potůčcích stavěli jsme z klacíků přehrady.
    Za jezy život bych nepoložil, ale zase poslední návrh zdá se mi přijatelným kompromisem. Pochopitelně s negativy pro obě strany.

  5. Jdi se podívat na smradlavej vodáckej „olej“ nad Střekov. Voda tam stojí, smrdí tam, listího a bordelu fůra, ryby tam jsou jiný… hnus

    Jsou nad Střekovem bobři? Nejsou! V Prostředním a Dolním Žlebu ale jsou! :-)

  6. To není loajalita, ale znalost skutečného stavu a neochota naslouchat jen „ochráncům“, kteří nás balamutí (ergo lžou) jako Svědci Jehovovi.

  7. add bobři: proto taky jez až v Děčíně-Loubí, nedaleko ošklivých jeřábů, nehezkých betonových přístavních zdí a nebezpečných lodních šroubů.
    add voda: smrad na mělčinách naproti Větruši, zaneřáděný břehy plastem všude, kde se hýbe hladina
    argumenty obou pohledů nevyčerpatelný a oboje někdy správný. je to vo pocitu ;)

  8. Zeptal se někdo, zda když se z českého státního rozpočtu postaví splavňující jezy na českém území Labe, zda totéž udělají i sasíci na jejich straně hranice? Jestliže ne, pak to u nás přece nemá žádný smysl! Aby se splavnil úsek pod Děčínem, musel by být jez buď těšně na hranici nebo lépe až někde na německém území. A co vím, tak sasíci nic stavět nechtějí!

  9. Myslím, že se zeptal :) V Sasku z důvodu mírnějšího spádu řeka regulována léta jinak – usměrňováním toku tzv. výhony (řikají tomu bůny). Takový hrázky to jsou. Podobný princip již teď zkoušen pod plánovaným jezem v Čertově Vodě. Samozřejmě by pro plavbu byly lepší dva jezy v původním návrhu, kdy by jeden byl v Dolním Žlebu. To neprošlo.
    Ale i s takovým jedním jezem se dá kouzlit, třeba krátkodobou „vlnu“ pro projetí udělat.

  10. A je reálné, že by se po postavení tohoto jezu začaly vozit kontejnery z Hamburku po Labi místo po železnici?

  11. teda náhrada silnice by byla zajímavější než ta železnice, ale jelikož se jim vyplatí kontejnery otevřít a přeložit na nákladďáky, místo aby ho poslali po dráze, tak nepředpokládám, že by místo aut zasájali a začali používat lodě.

  12. to už po mě chceš moc. o tom po čem a kolik se toho bude vozit rozhoduje stát, kdy různejma daněma určuje výhodnost pro dopravce. krom dalších „komodit“, kdy je lodní doprava téměř nezastupitelná, jako jsou třeba nadměrný naklády.
    tohle už jde trochu mimo můj zájem, jen vodní cestu vnímám nějak jako ekologickou, neb v asfaltu ani železničním svršku toho moc kloudnýho neroste a nežije.
    a sem tam kus betonu v řece skladbu fauny a flóry určitě pozmění, ne ale úplně vodrovná

  13. Nechci prudit, ale tvrzení „vodní cestu vnímám nějak jako ekologickou“ je na samé hranici demagogie. Něco jiného je pro přepravu využít přirozené(!) vodní cesty, bez nároků na nějaké zásadní zásahy do krajiny a něco jiného je přirozený vodní tok znásilnit betonem a železem do podoby industriální vodní cesty, kde je na prvním místě index objem brutto přepravených tun lomeno náklady. Mimochodem, stát dnes dotuje program tzv. revitalizace vodních toků, kterým napravuje staré škody napáchané tím, že se malé potůčky vybetonovaly a tůňky zavezly bordelem, aby se z nich nelíhli komáři. Obávám se, že za dalších 50 let budou děti našich dětí nákladně revitalizovat dolní tok Labe, protože zjistí, že najednou žijí v měsíční krajině, neb (cituji:) „… v asfaltu ani železničním svršku toho moc kloudnýho neroste a nežije“.

  14. hrotíš to zbytečně.
    rozhodně nic proti přirozeným korytům potoků a řek (budou tady i tací, kteří mojí úchylnou zálibu v nich potvrdí). nic méně, když už jsme se rozhodli, že musíme nutně něco někam vozit, pak mi měsíční/industriální krajinu víc připomíná D8 v oblacích, než voda pod ní.
    Třeba k takovýmu pohledu na Českou bránu je myslím buřt, jestli je v řece o čtyři metry víc a že vydlážděný břeh je dávno schovanej pod bujnou vegetací. Vedle toho trať na obou stranách, odrátovaný skály a přetížená silnice.

  15. Určitě nechci nic hrotit, už tak máme každý svých starostí dost. Ale čím jsem starší, tím méně si dovoluji vynášet zjednodušené soudy o věcech, o kterých nevím úplně všechno, ale jen skoro všechno. A když jsem to tady tak četl, tak jsem jen chtěl vzbudit pochybnosti o některých tvrzeních … howgh!

  16. Moje otázka směřovala k tomu, že kontejnery se vozit po vodě nebudou a ekonomický přínos jezu na Labi je vzhledem k nákladům dost tristní. Takže ohavnost a ještě zbytečná.
    Takže až budou Greenpeasaci vlastnimi těly v Labském proudu bránit výstavbě jezu, budu jim nosit polívku.

  17. Přečetl jsem si slovní diskuzi mezi R. a Z.S.. Svými argumenty mě spíše přesvědčil R.. A pokud jsem rozuměl správně, tak se mu jedná o správné nastavení vah při závěrečném hodnocení projektu a následné správné rozhodnutí zda-li jezy postavit či nikoliv. Správnému nastavení vah rozumím jako objektivní vyhodnoceních dopadů celé stavby na okolí. Pan Z. S. argumentoval spíše emotivně a používal moc silná slova jako demagogie, či znásilnování. Tím vyjádřuje mozná nedostatek reálných argumentů važných argumentů, které by uskutečnění stavby jezů znemožnily. Tolik jako názor nezaujatého pozorovatele s nevyhraněným názorem.

  18. To Element: tento web není platforma pro opravdu seriózní diskusi a tak jsem jen nahazoval otázky, aby se lid obecný nad problémem sám více zamyslel, snažil se zorientovat a tím si zformulovat svůj názor. Reálné argumenty PRO i PROTI jezům jsou víceméně jasné. problém je v tom, že jedna strana mluví o šveskách, tj. argumentech o bobrech, lososech nebo termínech jako biotop, ekosystém nebo trvale udržitelný rozvoj a druhá o jablkách, tj. ekononicmé výhodnosti, dopadu na růst HDP a zaměstnanosti apod.

    Ale to, že se Element nad problémeme zamyslel, vyjasnil si svůj názor a nebál(!) se ho napsat (časem se jistě i podepíše) je super a pro mne velkým zadostiučiněním. A vůbec není důležité, zda souhlasí nebo nesouhlasí, to stejně zhodnotí až dějiny. Spíše mě děsí mlčící většina! To je neblahé dědictví po bolševikovi. Hlavně držet hubu, nevyčnívat a nakrást si co nejvíce, neb kdo nekrade, šidí sebe a svoji rodinu!

  19. Mě by zas zajímalo, jestli stavba protipovodňových zdí v Děčíně a stavba jezu nějak technicky souvisí. Tedy jestli například manipulací hladiny na jezu bude možno zmenšit následky povodně ve městě. A naopak jestli projekt protipovodňových opatření počítá se zvedlou hladinou nad jezem.

  20. Jez zvýší hladinu Labe v Děčíně na normální vyšší průtoky, tudíž na povodně vliv 0, souvislost s protipovodňovými „zdmi“ 0.

Komentáře nejsou povoleny.