Feher Kerek DC-S Hudy Cup 2010

Přínášíme kompletní report z Hudy Cupu 2010 na Děčínském Sněžníku. Do závodu se zaregistrovalo 240 lidiček a počasí jako kdyby bylo na objednávku.

Podívejte se na fotografie, videa a kompletní výsledky z DC-S akce.

Ondra Beneš – hlavní organizátor sněžníkovské akce

Ondrovi Benešovi se do sobotního závodu na Děčínském Sněžníku zaregistrovalo přes 240 bouldristů. Formát závodu byl takový, že se počítalo 8 nejtěžších přelezených bouldrů, jenž mezi ženami rozhodly o vítězi (holky neměly finále) a mezi muži se rozhodlo o postupujicích do finále. Do finále postupovalo nejlepších 8 bouldristů.

Závodníci mohli ale také soutěžit v kategorii sběrač. Dále měla ženská i mužská kategorie v závodě 2 žolíkové bouldery. Na každého žolíka byla vypsaná odměna 5 tisíc korun, kterou si pak rozděli přelezci.

Jirousovi nechyběl ten správný sval a přelezl Respekt 7C+

Co se týče celého dne, tak z mého pohledu byla atmosféra závodu velice uvolněná a příjemná. Lidé se rozprchli po lese a nijak extrémně narváno u šutrů nebylo. Co jsem tak vypozoroval, tak bouldristům se hodně líbili žolíkové bouldry, kde měli možnost získat nějakou tu korunu. Ženy měly žolíkové bouldry za 7A a 7B, muži pak boulder Triangl 7C a No fear 7C. Velmi příjemnou perličkou pro širší okruh mužských závodníku (až 25 přelezců!) byl asi hlavně boulder No fear. Pražská cháska tu objevila jiný přelezový program (tzn. chyt se nebral levačkou na backend, ale pravačkou na bočák.) a boulder to razantně klasifikačně degradovalo, takže zkusit si „žolíka“ mělo příležitost vícero lidí. Inu jiná logika programu :-D. Druhý mužský žolíkový boulder Triangl byla ale už jiná polívka. Zde bylo klíčové nabrat a udržet na levačku mikro bočáček a jít z něho doprava do dobré lišty a pak nevypadnout v závěru. O přelez tohoto bouderu se postaralo tuším 6 bouldristů.

Ilustrační fotografie (Foxík v No fear – červen 2010) s originálním programem zprava

Ilustrační fotografie (Zdenda Suchý v No fear – červen 2010) s originálním programem zprava

Ilustrační fotografie (Fido v No fear – červen 2010). Existuje tu ještě jeden program zprava. Pokud jste dlouhej čahoun jako Fido, tak můžete jít do madla dynamem

Okolo 16. hodiny odpolední se pak bouldristi přesunuli k finálovému kamenu, aby se podívali na zajímavé mužské finále. Systém finále byl prý podobný jako na světácích, tzn. izolace a každý měl na přelez 5 minut.

Ondra vyhlašuje finalisty. Za plachtou jsou schované 3 finálové bouldery.

Finalisté

První boulder ve finále byl okolo 7A, druhý a třetí by měl být okolo 7C.

První finálový boulder byl vysoký…

A taky technický…

Petr Resch, organizátor Petrohradského padání, v prvním finálovém boulderu

Luboš Mázl v prvním finálovém boulderu

Martin Spilka v prvním finálovém boulderu

Štěpán Stráník v prvním finálovém boulderu

Martin Stráník v prvním finálovém boulderu

Publikum u finálového kamene

Diváci

Přijela i nová žlebská generace

Druhý finálový boulder. Foto: Mauglí

Petr Resch. Foto: Mauglí

Ondřej Nevělík v druhém finálovém boulderu (OS)

Martin Stráník v druhém finalovem boulderu (OS)

Martin Jungling v třetím finálovém boulderu

Štěpán Stráník v třetím finálovém boulderu

Martin Stráník v onsightu posledního (třetího) finálového boulderu
Kategorie muži

1. Stráník Martin
2. Stráník Štěpán
3. Nevělík Ondřej
4. Spilka Martin
5. Jungling Martin
6. Mázl Luboš
7. Resch Petr
8. Borowka André
9. Kozel David
10. Pidrman Milan

Kategorie ženy

1. Kudrová Nelly
2. Vopatová Editka
3. Černá Lenka
4. Růžičková Petra
5. Ulmonová Simona
6. Herrmann Claudia
7. Zemanová Ajka
8. Záhorová Kateřina
9. Hupe Christiane
10. Kuhn-Gaberová Monika

Kategorie sběrač

1. Rýva Pavel (199 bouldrů)
2. Smejkal Lukáš (140 bouldrů)
3. Janata Marek (140 bouldrů)

Kategorie chlapci

1. Krůtil Pavel
2. Mázl Ondřej
3. Resch Jindra

Kompletní výsledky ke stažení ZDE.

Večer pak proběhla výtečná afterparty s několika kapelkami a zejména s výtečnými Feher Feket Kerek. V neděli se pak ještě lezlo hodně na Sněžníku, ale málokdo už udržel to, co by normálně udržel.

Jo a závěřem jsme dnes dostali příjemnou otázku od Jehly. Ptal se, kde bereme ten parádní elán dělat EC. Dokud budou existovat tyhle parádní „nabíjecí“ akce a budeme potkávat ve skalách stále ty usměvavé tváře, bude i ten elán. Děkujeme tedy organizátorům za tuhle prima akcičku. Savana.

CAO Miki

Text, foto, video: Jakub Miki Měkota, miki@euroclimbing.com