Dlouhý, široký a středohorskozraký

Alias Hever, Rasta a sám dlouhý Dlouháč

Prosím pozor, toto je článek o jedné regionální bouldrové oblasti nad městem Litoměřice. Nikoliv o závratně světové lezenici kdesi, kam Všichni musí.

Než začnu psát samotný článek, ještě Vás poprosím aby jste se nechovali jako já…když si koupím skříňku v Ikea a zahodím návod ,a zůstane mi mnoho klíčů a imbusů, nebo když si do své sbírky koupím dalšího lezeckého průvodce a přeskočím ,,většinou ´´ všechno povídaní, nebo když jdu lovit kešku a nečtu listing. Po tom co si přečtete tento krátký report a budete se popř. chtít podívat na str. Dlouháče a možná si i stáhnout průvodce……Pro jednou si prosím úvod a ty prkotiny kolem přečtěte. Tím bychom mohli předejít určitým komentářů , které by mohly nastat nepochopením, našeho záměru.                                                   Děkuji Rasta,

1.10.2011 Tento datum námi očekávaný nastal.

V sobotu ráno kolem desáté hodiny jsme se pomalu, ale jistě začali scházet na parkovišti u Skalice. Po velkém úsilí a nesčetně strávených hodin na ,,kopci“  ( jak jsme začali nazývat Dlouháč ), jsme se konečně dočkali. Možná zbytečně brzo, možná jsme tu mnoho práce nechali, Ale! Hlavní cíl našeho nadšení, byl nenechat si to všechno pro sebe. Tak dalo slovo slovem. Jak to je tak to bude. Doufáme, že další vývoj a doladění, jistě mnoha chyb, nám pomůžou doladit další návštěvníci Dlouháče. To ráno se nás sešlo kolem 12 lidí a nějaký děti. Celkem se tu za den prostřídalo asi kolem 20 lidí. Tudíž celkem komorní akce. Což nebylo rozhodně na škodu. Dravost nových návštěvníku byla perfektní. Máme zde zatím tři sektory. Nejbližší je Ledárna, pak Uhlárna a roztroušená  Ledárna. Den začal na čediči v okolí Mamuta. Sektor Uhlárna. Samozřejmě, že rozlezení se moc nedalo a hned došlo na projekty. Nadrženej Čermy , co už u mě strašil od rána, protože mu jel vlak brzo, to hned rozjel na plno. Na Mamutovi padli dva projekty. Nepadej na Ježka 6c a Duo 6b. Mezitím Ali vyhlásil soutěže dne: sběrač ….. a to na duvěře. Cituji: za každou cestu si do kapsy dejte žalud, a večer to spočítáme. Další, soutěž byla o nejtěžší přelez. No a třetí byla zatím neurčitá. Ceny byly trička s logem Dlouháče.  Káče z,,Dlouháče “ dala do hry maglazák …. Klíčenku.

No a začalo to nabírat grády děti lezli a sbírali body na sběrače, kluci bušili na bomby. Během dne se tu objevovali lidi a my se přesunovali směrem nahoru do kopce po Uhlárně. Nějaký projekty se tu ještě povedly. Red dal Martin na Os… a dal ho za 6c+. Landspéro to po něm s grácií, jeho oblíbených silovek , krásně ba ještě ležérněji taky onsajtnul. Zařádili jsme si na šéfikách a proběhl přesun na Ledárnu. Ledoborec byl krásným zpestřením viz.video na hlavní straně stránek a pak jsme spadli na Ledovec. Myslím, že to byla největší výzva dnešního dne. Nechápu kluky, že se ještě po tom všem vůbec byli schopni udržet a nastoupit na tuhle ( promiňte všichni co neradi, lidičky, človíčci a kytičky) Kruto , krutou hranu. Taky to tak dopadlo. Projekt zůstal projektem….a výzvou pro ostatní. Džarda tu zkoušel před týdnem aspoň zdvih….. ale bez podržení nohy na hraně ani hovno.

No a bylo, všichni měli ruce na maděru a k tomu dorazil Papouš. Což jsme netušili, jaká smrtosná zbraň nám na kopec dorazila. Odebrali jsme se, zpět do sektoru cukrárna, který je kousek nad parkovištěm. Tady se vyhlásilo, co se vyhlásit mělo. Michal vyhrál sběrače, mám pocit že s něco málo přes 50 kousků … popř.  opravte. No a absolutní vítěz? To si nezaslouží ani odpověd. Děti tu taky nelenili a Michalovi byli těsně v patách. Šimon s Daníkem měli jen o desítku méně. Kdo jaký obtížností se samozřějmě nepočítalo. Byla vyhlášena i kategorie nejmladšího účastníka, kterou vyhrál Kubík. No a maglajzák ala klíčenka? Byla o nejlepšího zpěváka u ohně.

Poslední odstavec sem si nechal na večírek a dojmy:

Na Cukrárně už bylo jen skvěle. Bylo nás dost, co jsme holdovali lesním krásám a nechutnému opojení Endorfinů, jež se nám sám dostával do těla, až do ………,, Erektické ´´ extáze. Myslím, že Hever muže potvrdit. Sešli jsme se v honosném počtu něco přes deset spáčů. To bylo až nad mé očekávání. Začali jsme holdovat  vínu , pivu … džrarumkám, byl tam i pan Morgen. Jarek Nohavica, Zuzka Navarová, Radůza, Vlastik Redlu…. Až zavelel Papouš….. kurňa… Vy voly hrajte dokud se zpívá ještě se neumřelo….. a Já s tím ptákem projel celý zpěvník. Na Okoř je cesta , Želva , Stánky, Severní vítr….atd.. uff , všechno co uměl zahrát. Tím jsem si vyhrál poslední cenu  a to byla ta klíčenka. Tu jsem hrdě předal Buňce….. a vyrazil si  na Erektit, zabékat si s Heverem  samozřejmě v kánonu a čtyřhlasem ve dvou ,, Hej dudy moje´´.  http://www.ceskemp3.cz/Vlasta-Redl/Ej-dudy-moje/80/ Tím bych uzavřel vše co se tu stalo. Káče z Dlouháče, říkala že to prý byla ostuda,  ale pro nás to byla odměna za ty krásné i náročné chvíle …… které jsme prožily prací tady na kopci i u samotného průvodce. Krásně si tu tak do údolí zabékat.

No a závěr?

Myslím, že Bandoleros můžu mluvit jednohlasně……paráda. Doufám, že všichni budou k oblasti přistupovat jako my. Chápu, že nebudu lákat nikoho z dálavy, sem k nám na kopec, ale proč přece nevyužít něco, co mám nad barákem?

Vše k Dlouháči na http://dlouhac.livepla.net/ ke dnešnímu dni 1.11.2011 je staženo cca 305 průvodců

Tak, že pokud by jste se toulali kolem Litoměřic……. Srdečně Vás zveme na Dlouháč….

Za Bandoleros: Roman „Rasta“ Libal

a Všichni.