Horezdary na Vrabinci

Těšící se z informací o víkendové sněhové kalamitě, domlouváme se s Martinem na sobotní lov horezdarů. K podpoře v týlu přidává se Kája. Vybíráme starý známý Vrabinec, aneb více knížek – větší naděje.

Nejdřív ale vykoupat a do postelí uložit děcka. Sraz v Těchlovicích se mírně posouvá na 21:00, což dává prostor prokopat se žlebskými závějemi.
S batožinama objemu týdenního čundru svižně stoupáme, na podvrcholovém plató zakládáme BC.

Nástup do Staré cesty na Hlavní věž

O pár minut později už Martin košťátekem čistí Hlavní věž. V sedýlku lehce pofukuje, trochu sněží. Ohlášená kalamita zatím nikde. Variantou variant Staré cesty se relativně rychle dostáváme hore. Spuštění ke knize a vítězný pokřik. 22:40. Obdivujeme zimní nádheru osvětlené silničky, klikatící se z Těchlovic směrem na Bukovku.

Chuť je, čas taky, vybíráme Střední jehlu a starou známou cestu Kout. Vysněžená je mohutně, lituju, že jsem předchozí den koupené kalamitní hrablo nechal doma. Martin se tak opět chopí úklidového náčiní. Jenže… Chyty/stupy ukloněné, spáry plné bílého svinstva. Už i tady a v choďácích.

Martin s vrcholícím napětím dobývá vrcholovku na Střední jehle

Boj o každý centimetr, z trojky se stává přímá varianta za šest. I na správném konci lana dolézám ke slaňáku tak vyčerpaný, že pro vrcholovou škatuli musí opět, už krapet vychladlý, spolulovec.  00:40. Kniha se otevírá a… radost obrovská, vítězný pokřik už vlažnější, snad jsme to za těchhle podmínek i čekali. 

Ozývá se hlad. Fofrem ke Kájovi, který mezitím obstaral palivo a vytuhnul. Klacky, buřty, Varnsdorfský zauzený Kocour a odvar z akademika. 2:00 šláfzak.

Kája, ranpa, Vrabinec

Budíček na sedmou byl odvážný, ale první hnusem prorvané fotony nám přeci jenom dovolují vstát. V Děčíně kupujeme čerstvé housky a v devět budím Dáju na snídani…

pár dalších obrázků ze zákulisí  v EC fóru