Chytač snů Xa aneb o nás bez nás

11 Dub

Další pohádka z dílny bylo nebylo. Vloni vlétě vznikla unikátní cesta ve Svojkově a název Chytač snů sám napoví, že se jedná o traverzovou cestu ve stropě.

Unikátní cesta a rozhodlo se vytlouct – o nás, bez nás.


Pan X všem kamarádům volá, že jsme udělali Chytače shora a sekáme. Aha, to zase někdo šíří lži. Na fotce Vismy sedící v háčku a bórku při vrtání posledního borháku.

Chytač snů byl velmi starý projekt – byly zde první 3 borháky přes 25 let, které nikomu nikdy nevadily. S Vismym jsme si vloni v létě řekli, že to zkusíme dokončit a dodali jsme po dvou dnech další 3 borháky a projekt dodělali. Naše „vizitka“ je tedy druhá polovina cesty – tj. 4,5,6 bh.

Vzdálenost jištění u prvních třech starých bh je malá. Nastupuje se z kamene a začátek je dost těžký a hrozí pád na kámen. Při cvakání třetího borháku musíte mít v rukou a nohou jistotu, abyste při nabrání lana a následného cvakání třetího borháku nedali podlahu. Další 3 háky mají stejnou vzdálenost od sebe jako první 3 borháky.

Lezení je převážně vytrvalostního charakteru s menšími bouldříky u třetího a u posledního borháku. Klasifikace by měla být okolo Xa na RP při průměrném tření (za podmínky lehčí, v létě těžší). Nejlépe tomu ale asi odpovídá klasifikace bouldrová, kde se podobné traverzy často vyskytují – tj. 7B bouldrových. Srovnal bych to s bouldrem Online nebo Hotelem Californií na Sněžníku, Chytač mi ale přišel trochu náročnější kvůli cvakání expresek – chce to trochu taktizovat a ne se jen tak rychle škubat nad bouldermatku.


Vismy při prvovýstupu


Natupuje se z předskalí a hned na Vás vybafne první těžší bouldřík. Mezi 2-3 bh zejména jističi dávejte pozor, hrozí pád zádama na kámen.


Když oblezete třetí bh, tak už pak jen vydržet. Rozhodně to ale ke konci nepodceňujte, já v tomto místě vypadnul při ostrém pokusu asi 5krát než Martin Čepička jednou na mne tak motivačně zařval „pojeď“ a byla konečně kusovka…

Mimochodem cestu nebylo snadné vycvakat, a tak jsme umístili do cesty 2 erární expresky (neničila se alespoň i skála). Poctivě zadělané erární expresky najednou někdo hbitě ukradnul. Asi záhada X.



Většinou v cestě patujete a lezete po oblinách


Na Lezci jsou 2 pěkné fotky, více ZDE. Všem, kdo cestu zkoušel, se cesta velmi líbí.

V malebném pískovcovém kraji máme ale pana X a rozhoduje rád o nás bez nás, šíří evidentně i fámy. Je zdatný úředník a možná i lezec, ale ve skalách jsme ho teda ještě nepotkali. OVK Lužické hory mělo nějaké jednání 10.3. a navštívilo jednání dle zápisu, kde je i několik lživých pomluv vhodných pro právníka, skupina Martin Cháb, Zdeněk Nedvěd a Jiří Vodrážka. OVK najednou rozhodla o vytlučení této cesty. Já měl za to, že se sluší alespoň autorům zavolat nebo se i jinou formou ozvat, že se bude řešit vytlučení Chytače. Sehnat na mne telefon je na Googlu otázka asi 30 sekund.

Závěrem. Je to jediná přírodní cesta v tomto sektoru. Cesta nesplňuje vzdálenostní pískovcová pravidla u prvních 3 bh, jenž tu byly 25 let, tak i u našich dalších 3 bh. Na to argument nemáme a nechceme z toho dělat kauzu Malík a jeho Hlaďák (viz ZDE), avšak také nejspíše připravíme odvolání pro CVK.  Chytač snů je udělán čistě a je i přelezen na kusovku. Kdo to ale vytluče, je u nás ale velmi slušně řečeno hlupák. Také by neměli zrovna o vytlučení rozhodovat lidé, jenž si to nezkusili ani vylézt. Lezcům, co Chytače lezli, se to moc líbí. Je to unikátní cesta (neznám na písku žádnou podobnou) a umístit jeden kruh po 5 metrech do stropu dle pískovcových pravidel kvůli bezpečnosti nelze (horizontální lezení ve stropě nízko nad zemí). Předpokládám, že většina prvovýstupců by borháky umístila podobně.

Cesta zatím ještě vytlučena nebyla. Nyní je dobrá podmínka a doporučuji na ni zajet. Dá se tam lézt i za deště, převis je opravdu velmi velký a cesta jen tak nezateče. Nachází se v Bukovém dole ve Svojkově.

Savana.

Miki

Zápis je ke stažení na SO ČHS.

30 odpovědí na “Chytač snů Xa aneb o nás bez nás

  1. Skoda, jedna z cest co me motivuje trenovat, diky za ni, snad vydrzi, dokud se k ni neprokousu obtiznosti, byla by to fakt skoda, opravdu inspirujici linka. Smula ze se ji zase nejaci chudaci s nizkym sebevedomim, kteri si asi potrebuji neco dokazovat rozhodli zlikvidovat :( toto chovani me opravdu celkove odpuzuje a zajimalo by me co se deje v hlavach onech byrokratu, kteri o tomto rozhoduji…

  2. lakava linka a i pres znalost mistnich pomeru mi to pripada jako dost absurdni zalezitost to vytluceni! snad vydrzi!

  3. Takhle od klávesnice to vypadá na komunikační problém obou stran, při dodržení zásad a postupu, jak je zavádí Jeník a spol. v Labáku, k tomu nemuselo dojít. Vsadím se, že článek vyšel dřív, než bylo s OVK jednáno z očí do očí.

  4. Vytloukání cest je taková naše národní tradice. Z historie poměrně nedávné je slavný případ, kdy Weingartlové vytloukli Bělinovi 1.kruh na Vzpouře proti králi. Karel se naštval a dal do stěny kruh z 50 cm dlouhým dříkem :-). Cesta je na Želvě do dnes. Dále byly vytlučeny skoro všechny cesty od Kohbacha (Ina, Alfréd atd.) i přes to, že stačilo pouze zrušit u cesty autora a cestu připsat tomu, kdo udělal první přelez. Díky Michlovi Burdovi a Rosťovi Sedliskému byly cesty znovu okamžitě udělány a ještě lépe odjištěny, s čímž se tak původně ani nepočítalo :-).. Nahoře v v okolí Sněžníku zase řádí Jirka Rosol, který vytlouká kruhy Bělinovy….no prostě vždycky se najede někdo, kdo do té naší milé skály, samozřejmě v našem zájmu, udělá ještě ještě větší díry než ten před nim a přitom destruktivní řešení by mělo být úplně to poslední. Dříve secv průvodci uvádělo u cesty např. nesportovní výstup a nebo se neuváděl autor. Určitě lepší řešení než další zásah do skály. Bohužel horosvaz nemá na tyto případy sepsaný žádný metodický postup a tak je to jen a pouze na tom, jak to rozhodne lokální funkcionář. Za sebe říkám, že vytloukání není řešení…..

  5. Všichni funkcionáři zahodit lejstra, razítka a vytloukací kladiva, navázat na lano a hybaj lezt do skal.
    Nic nerušit, nevytloukat a jen lézt. To je totiž ta nejlepší věc na světě, jak tu všici vime.

  6. Lezení se věnuji cca 20 let. Miluji přírodu a mám rád přátele, kteří o životě a sportu mohou mluvit ze svých vlastních zkušeností. Za těch pár let jsem zkusil mnoho. Lezu rád klasiky i sportovní cesty. Někdy lezu těžké, nejištěné cesty a někdy zas odjištěný pecky, u kterých se soustředím jen na obtížnost. Kdysi před lety se vymyslela metodika, sepsala se pravidla lezení a toho jsme se drželi. Jenže, každý sport se posouvá a vyvíjí, a proto pravidla i metodika by se měla poměrně upravovat. Ptám se většiny, nejde nám prioritně o bezpečnost?? Řekněte mi někdo, jak jinak tuto cestu odjistit, aby tato krásná linka mohla být lezena a přitom nebyla zdraví až životu nebezpečna? Reakce jako, to nedělejte, pokud na to nemáte! Tak to si strčte do prdele a těmto směrům dejte výjimku. Je to krásná linka, kterou někdo kdysi zkoušel a konečně někdo dodělal. Já osobně autorům děkuji a bude-li dobrá podmínka, rád se vrátím abych odpytlil.

  7. Myslim, že Mikiho argumenty jsou dost pádný a že by měl zvítězit zdravej rozum a tahle naprosto vyjímečná a krásná cesta zůstat…, doufám.

  8. No, Ali, trochu bych tu utopii o krásném světě, kde se nebude funkcionařit, ale jenom lízt, mírnil. I bez funkcionářů si lezci vytloukali a vytloukají; naopak dobře fungující úřad tomu může dát aspoň nějaký řád. Anebo nemusí, podle toho.

  9. Po debatě se zainteresovanými to chápu tak, že vadí nestandardní vzdálenost jištění a že autorovi je potřeba udělit „lekci“ za pár úkroků z minulosti, který měl řešit, ale vysral se na to.

    A potvrzuju Pepikovu domněnku, že vázne komunikace – mělo se probrat v novoborský sokolovně u piva a domluvit se. Proto tohle „bártovský“ vyústění u komise, kde pánové z Jizerskejch hor rozhodujou vo něčem, co se mělo řešit lokálně.

    Cestu bych každopádně nevytloukal – za Á je parádní, za BÉ jí tam někdo vrátí a vodsere to tak max. skála (viz Rosolovský vytloukačky a natloukačky v Tisý).

  10. Nechci vam do toho kecat, ale aby nezustalo u sporu na regionalni urovni co pozadat o vyjadreni a objektivni posouzeni nekoho, kdo bezne leze tuto obtiznost na ruznych materialech po celem svete. Tudiz dokaze odhadnou moznosti pro danou individualni linii, zhodnotit historickou hodnotu oblasti, trendy staveni cest do budoucna. Napada me samozrejme Adam Ondra, ale jiste najde radu dalsich jmen. Lezeni zdar Maki

  11. 2Maki: Tohle je cesta pro „hobíky“ lezce. Cestu se mnou minimálně zkoušel Kuba Skalický (málem na PP vylezl), Martin Čepička, Vítek Rohlík Rohlíček, Zdeněk Mauglí Novák, což jsou všechno místní lezci a lezou po celé ČR i Evropě, v těhle klasifikacích se hejbou. Nastupuješ z kamene a jseš hned ve výšce, lezení je „horizontální“ stropem. Těžko na to aplikovat pískovcová pravidla stvořená pro „vertikální“ lezení. Osobně si myslím, že obecná pískovcová pravidla, co se týče vzdáleností jištění, jsou dobrá a není je třeba měnit, jen je občas dobré v určitých případech udělit vyjímku. Třeba pro tyhle unikátní vodorovné cesty ve stropě.

  12. Existují specifické cesty, nebo možné cesty, které buď nelze udělat v souladu s pravidly, nebo pokud by se v souladu s pravidly udělaly, tak jsou to vraždy a prvovýstupce to tak nechce, případně se nechce sám zabít. Tudíž vznikají cesty v rozporu s pravidly a OVK se samozřejmě snaží pravidla hájit. Moc možností ovšem nemá.
    Proč prvovýstupce, plánuje-li cestu, u které ví, že nedostojí pravidel, se nesnaží nejprve domluvit s OVK, případně nepožádá o udělení výjimky z pravidel pro tu a tu plánovanou cestu? OVK tuto pravomoc udělit výjimku má a věřím tomu, že bude-li požadavek na výjimku shledán oprávněným, tak ji i udělí. Je to jen o komunikaci, jak již bylo výše řečeno. Ovšem komunikovat je třeba před vytvořením cesty, nikoli poté. Bohužel, postup je u nás opačný. Nejprve se vytvoří cesta a pak se ji snaží prvovýstupce obhájit.
    Co se týká této konkrétní cesty, jedná se (dle fota) o natolik specifickou a lákavou linii, že dojde-li k vytlučení, tak se tam stejně jednou někdo vrátí a s ohledem na obtížnost cesty a možný pád na podlahu ze stropu stejně pravděpodobně jištění dále od sebe nedá a ve skále budou další díry. Zbytečně.

  13. Cestu jsem lezl,je parádní.Vytloukat ji je totál nesmysl!Už jen v jakem sektoru vede.
    Jinak pro mě bylo nejtěžší cvakat presa.Škoda že nevede níž nad zemí,byl by to supr bouldertraverz,ale takhle to má aspon nějaký grády ;-)

  14. Tak mě Papoušek předběhl :-)
    Cesta je úplně jak Dreamcatcher po česku !!!
    A tam Šarmik predvádí megaparádní pohyby.
    Na Svojkově jsem nelezl, ale až budu silný a hubený, tak na tohle tam snad i zajedu.
    Určitě mi to bude sedět :-D
    Good job, Boys !!!

  15. Mě to tady u nás přijde fakt praštěný na hlavu. Máme tu nádherný skály, světovej unikát, kterej si samozřejmě zaslouží zvláštní péči a pravidla, ale to neznamená, že když tu ty pravidla máme, musí se postupovat bez výjimky jenom podle nich. Zdravej lidskej rozum by měl být vždycky na prvním místě. Pískovcový lezení je, a podle mě by i mělo být, ve velký většině případů hodně morálový, ale musí být nutně za každou cenu nebezpečný? A je potřeba za každou cenu dodržovat pravidla (původně vymyšlený předpokládám hlavně kvůli ochraně skal) a uplatňovat jejich vymáhání i za cenu ničení skály? Není to už pak paradoxně sice podle litery pravidel, ale ve skutečnosti proti nim? Všichni kdo se snaží vytloukat cesty by se nad sebou měli vážně zamyslet. Neříkám, že nemůže nastat případ, kdy vytlučení jištění (nevhodně umístěnýho, nebo já nevim proč) může skále prospět, ale v naprostý většině případů se tím jenom ničí skála! A svazu, oblastním komisím a nám všem by mělo jít hlavně o zachování každýho kamene na svym místě, jinak za chvíli nebudeme mít kde lízt. Linka je to krásná, relativně bezpečně, i když jak píše Miki pád na šutr reálně hrozí, a podle fotek bych řekl, že snad i šikovně (vůči skále) odjištěná. Je vážně ku prospěchu skal, a nakonec i ku prospěchu lezců, ji rušit?! Kromě vzdáleností byly všechny pravidla dodržený a i ty vzdálenosti mají rozumný důvod.

  16. Příslušná vrcholová komise se jmenuje „OVK Lužické a Jizerské hory“, to by mohl správce oblasti (nyní již bývalý) vědět, aby nemátl čtenáře zprávou, že OVK Lužické hory měla nějaké jednání 10.3. Nebylo to totiž nějaké jednání, ale pravidelné zasedání této komise, kam správci spádových oblastí chodí (tedy pokud fungují). Na zasedání této komise se řešilo i správcovství J.Měkoty – možno dohledat v zápisu. Takže formulaci „o nás bez nás“ by bylo vhodné doplnit o informaci, že správce oblasti na jednání komise notoricky nechodí. Neměl by potom brečet – vypadá to dost dětinsky.

  17. Je těžký komunikovat s místní OVK, protože maj na Mikiho z nějakého pro mě úplně nepochopitelného důvodu vztek a takovýmto způsobem ho ventilují. Jeden z důvodů bude asi i to, že správce oblasti (p. Vodrážka) si umanul, že ze Svojkova a Sloupu udělá zakonzervované oblasti se zákazem prvovýstupů. Toto je pro mě úplně zcestný myšlení a dost možná i léčení si nějakejch svejch mindráků. Nutno se zde zamyslet čemu takovýmto jednáním bude pan správce prospěšný. Skály to asi nebudou, tak asi ten mindrák. S pozdravem Aleš Petrův, místní lezec

  18. Je to smutné, ale má to tradici (viz Joska Smítka a Mézlova hrana na Maják). Zesnulý světoběžník Gustav Ginzel kdysi komentoval vytloukání kruhů (říkal to krásnou sudetštinou): „Nébudeme hýzdit skálu krůhy, ale idódami“. Překvapeným posluchačům pak vysvělil, že IDÓDA je „istící a dobírací díra“.

  19. Začíná to být opravdu groteska na téma: To, co jste teď vy, byli jsme i my a to co jme teď my, budete i vy. Voraženej jako škůdce těch pravých lezců, tak to je sen fakt vychytanej.
    :o))

  20. Změny v působnosti OVK pro Lužické a Jizerské hory
    Jiří Hušek ml. zrevidoval veškeré Zápisy a pracovní poznámky z posledních zasedání OVK pro Lužické a JIzerské hory a sepsal požadavky na změny v SO, které byly obratem zapracovány. Jde o těchto 9 bodů:

    1. Skály u Sloupu – prvovýstupy jen se souhlasem OVK
    2. Horní skály – prvovýstupy nově jen s předchozím souhlasem OVK
    3. Havran – prvovýstupy nově jen s předchozím souhlasem OVK
    4. Vajoletky – magnesium zakázáno rozhodnutím OVK
    5. Střelnice u Svojkova – správcem je nyní Vodrážka, prvovýstupy jen se souhlasem OVK
    6. Ortel – nový správce bude ustaven na podzim
    7. Radoňovice, Raubířské stěny – správcem je Petr Boček
    8. Drábovna – správcem už není Karel Tomeš, ale Dalibor Motl
    9. Jaroslav Šimek zbaven členství pro dlouhodobou pasivitu

  21. Zamindrákovanost X nezná mezí, nyní se zařidili prvovýstupy jen se souhlasem OVK (ve skalním městě). Na SO (viz ZDE) si lze přečíst další zajímavé vyjádření ohledně vytlučení dvou 25 let starých cest (prasečiny Levá a Pravá Kailova – sekané a vybetonované cesty M.Kailem, jsou vpravo od Chytače v jeskyni). Kdo nám měl údajně volat ohledně Chytače (jediná přírodní cesta v sektoru) se samozřejmě nepíše. Další fámy? Zruší se i Toreador, Střelnice nebo Višňové? Levá a Pravá Kailova cesta tu je 25 let (cesta ala „Střelnice“), to se mělo hlavně řešit z kraje devadesátek – teď je krapet pozdě (z kraje devadesátek byl správce Nedvěd). Historie se nemá potírat. To si můžou pánové vymlátit ty jejich nejty a skoby na cenomanskejch pískách v Lužickejch, kde za totáče hákovali s žebříčkama.

Komentáře nejsou povoleny.