Kámen nad silnicí

27 Úno

V Labáku, těsně u silnice do Hřenska zhruba půl kilometru před ústím Suché Kamenice je podezděný balvan. Ještě před časem byl na něm patrný nápis SPADL 1978. Co se tenkrát přihodilo?

V noci z 20. na 21. března 1978 se odlomily skalní bloky o objemu zhruba 200 m3. Část zůstala pod místem výlomu, několik větších bloků se valilo dál. Jeden hupsnul až do Labe a cestou ukousl i kus silnice. Jeho kolega si ustlal na silnici, další pak zůstal těsně nad silnicí – to je ten podezděný balvan. Největší blok uvízl ve svahu kousek nad silnicí a viditelně se těšil, že se také vykoupe v Labi.

Tehdejší okresní orgány neprodleně uzavřely na časově neurčenou dobu silnici a vydaly zákaz vstupu do lesa. Bloky u Labe šlo odstřelit, ale horší to bylo s bloky nad silnicí, kde si netroufali použít trhaviny. K řešení problému byli předvoláni ředitelé největších stavebních podniků – Inženýrskoprůmyslových staveb, Vodohospodářských staveb, Pozemních staveb, Vojenských staveb a pod. Soudruzi ředitelé se vyškrábali od silnice k tomu největšímu bloku /jednomu z těch papalášů přitom praskly na prdeli kalhoty, vím to od manželky ředitele Vodohospodářských staveb, která u nás pracovala/. Na místě usoudili, že nedisponují dostatečnou technikou a počtem zaměstnanců, aby rozebrání té skalky zvládli. Černý Petr zůstal miniaturní Okresní správě silnic Děčín. Ta menší balvan podbetonovala, na ten na silnici a na ten velikánský nasadila kompresor a dělníka se sbíječkou, který do nich bušil tak dlouho, až je rozbušil /trvalo to týdny/. Zbytky byly odvezeny a dnes už nejsou jiné stopy, než pruh odlišné vegetace, rozmetané zídky a hromada větších kousků pod tím odtrhem:

Důvodem pádu skal byly nejen kyselé deště, ale hlavně dávné používání trhavin v malém lomu nedaleko výlomu..

Okresní správa silnic si tím vysloužila patřičnou prestiž a dostala navýšení plánu počtu pracovníků. Pak OSS zřídila „četu“ pro údržbu skal Hřensko, kde pod vedením ředitelova zetě byla zaměstnána řada děčínských horolezců: Petr Štěpán, Petr Laštovička, Miroslav Tůma, Jindra Strauss, Bohouš Šedý, Míra Pořádek, Láďa Černý, Míra Michlík, Láďa Pelc /Láďa měl při práci smrtelný úraz – zasáhl ho uvolněný balvan/, Ríša Litochleb, Karel Martínek.

To ale nebyla jediná profesionální lezecká skupina v Děčíně. Dlouho předtím se chystal spadnout velký balvan z Pastýřské stěny na činžák stojící pod ním. Činžák stihli evakuovat, balvan spadl a proletěl až do přízemí. Barák strhli, městský národní výbor zřídil pracoviště geologa a v městských technických službách byla zřízena „četa“ pro údržbu skal, v jejímž čele stanul Helmut Weigel. Pastýřák mizel pod lešením, ze kterého byly prováděny hluboké horizontální vrty a do nich zabetonovány ocelové kabely – něco na způsob předpjatého betonu. Tuto činnost připomínají železné desky s koncovkami těch kabelů a pro nás spíše některé cesty na Pastýřák, jako třeba Stěna profesionálů.

Vyděšené okresní orgány, které reagovaly v r.1978 zákazem vstupu, nechaly v roce 1980 vyhlásit „ochranné lesy“ se zákazem vstupu od Loubí až po Hřensko / horolezci Lokomotivy Děčín dostali ze zákazu výjimku pod záminkou, že budou provádět „pozorovací činnost“/. K tomu se začalo plánovat odstranění Koruny jeskyně, vrcholová kniha už byla sejmuta. Naštěstí se ten blbý nápad nerealizoval a vrcholová komise mohla knihu na Korunu jeskyně vrátit.

Profesionální skupina OSS se na pravém břehu a ve Hřensku zabývala nejen sanací pádem hrozících částí skal a volných bloků, ale také podrobným monitorováním pod dohledem geologů /některá sledování prý probíhají stále/. Po nálezu lidské lebky v září 1987 byli přizváni k pomoci pátrat v nepřístupných skalách. Bližší informace EC – Náš převozník.

Činnost této skupiny, která sídlila v novém domku na kraji Hřenska /dnes je tam nevěstinec/, je možno sledovat i podle prvovýstupů v okolí jejího sídla, třeba na Severní terasu.

Kámen nad silnicí je vlastně důkazem pevnosti pískovce v Labáku. Když se v noci na 22. listopad 2000 zřítila v Rathenu zhruba 1/5 skalní věže Wartturm, zůstalo na jejím místě jen pár kamenů a dole hromada písku – prý 450m3. Žádné bloky nebo balvany, jen písek.


Wartturm

Zdeněk Kropáček

3 odpovědi na “Kámen nad silnicí

Komentáře nejsou povoleny.